Článek
"Je to pouze jejich zodpovědnost. Ale čekal bych, že přijedou," řekl Vondra novinářům k pokračujícímu trendu slabé účasti vrcholných politiků na akcích českého předsednictví, který se začal projevovat po pádu vlády Mirka Topolánka.
Do Prahy ve čtvrtek nedorazili francouzský prezident Nicolas Sarkozy, premiéři Itálie, Španělska ani Velké Británie Silvio Berlusconi, José Luis Zapatero, Gordon Brown, rakouský spolkový kancléř Werner Faymann.
Nepřijeli ani představitelé států z ustavovaného východního partnerství, ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, běloruský prezident Alexandr Lukašenko a moldavský prezident Vladimir Voronin. Ve dvou posledních případech je důvodem neúčasti nepříliš dobrý vztah Běloruska a Moldavska s Evropskou unií.
Sarkozy se prý mstí
Zapatero, jehož země bude EU předsedat v první polovině příštího roku, se údajně neúčastní summitu kvůli nabité agendě.
V případě Sarkozyho diplomaté a některá média spekulují o vzdoru. Podle nich se francouzský prezident Čechům "mstí", že Topolánek během francouzského předsednictví EU nepřijel na summit Středomořské unie, což je projekt podobný východnímu partnerství, jen se do něj zapojují státy na jih od EU. Na poslední chvíli účast odvolal také rakouský spolkový kancléř Faymann, který se podle agentury APA léčí s chřipkou.
Čekal bych, že přijedou.
Tymošenková nepřijede kvůli požáru v herně
"Kvůli tragédii paní Tymošenková nepojede do Prahy. Odjíždí do Dněpropetrovska," uvedla tisková služba premiérky. Deset lidí tam zahynulo v noci při požáru herny s automaty. Požár způsobil výbuch v 0:45 místního času. Herna byla v přízemí čtyřpatrového obytného domu. Devět osob zahynulo na místě, desátá po převozu do nemocnice. Nepodařilo se jim z herny utéci. Dalších deset lidí bylo zraněno.
Požár likvidovalo 57 hasičů asi hodinu, práci jim ztěžoval dým. O příčině exploze zatím nebylo nic oznámeno. Mohlo jít jak o výbuch plynu, tak bomby nastražené konkurencí.
Požár zničil hernu v Dněpropetrovsku.
Rusko je vůči plánu obezřetné, cítí se oslabováno
Ukrajina však na summitu zastoupena bude, přijede prezident Viktor Juščenko. Východní partnerství prosazované Prahou má upevnit politickou a ekonomickou spolupráci EU se šesticí postsovětských republik Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.
Rusko se opakovaně vyslovilo k projektu ostražitě. Ministr zahraničí Sergej Lavrov mimo jiné vyzval EU, aby "nestavěla země před volbu: buď s námi, nebo proti nám". EU Moskvu ujistila, že se nesnaží vytvořit žádnou "zónu vlivu".
Rusko také v důsledku schůzky ztratí exkluzivní právo pokládat se za prostředníka v urovnání konfliktu kolem Náhorního Karabachu. V Praze se sejdou prezidenti zemí, mezi nimiž konflikt probíhá, Ázerbájdžánu a Arménie. Ilcham Alijev a Serž Sarkisjan se potkají bez Rusů.
Podle listu Kommersant oslabil také vliv Moskvy na Minsk. Účast Běloruska na summitu ale obhajuje prezident Alexandr Lukašenko slovy, že v Praze "nepřátelé Ruska nebudou".
Podle Lavrova šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg dal Bělorusku podmínku účasti ve východním partnerství - Minsk by neměl uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Minsk podle listu zřejmě přijal podmínky Prahy. Navzdory slibům Lukašenka Bělorusko obě separatistické republiky odštěpené od Gruzie neuznalo.
Moldavsko má výhrady
Ruský list Kommersant projekt východního partnerství označuje za společenství závislých států. "Připomíná to Společenství nezávislých států. Proč máme vytvářet ještě jedno SNS. Podobá se to kruhu kolem Ruska," charakterizoval tento projekt v jednom rozhovoru moldavský prezident Vladimir Voronin, který se pražského summitu osobně nezúčastní. Moldavsko je podle Kommersantu jedinou z šesti zúčastněných zemí, která se netají výhradami.
List připomíná, že před cestou do Prahy si moldavský ministr zahraničí zajel do Moskvy a konzultoval další kroky se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem.