Hlavní obsah

I prodavačky berou v Praze víc než na vsi, hájí Dolínek příplatky úředníkům z metropole

Právo, trj

Životní náklady jsou v Havlíčkově Brodě nižší než v Praze, ale například učitelé mají stejné tabulkové platy. A jinak: prodavačka v Ostravě bere méně než v Praze. I tak hájí svůj návrh místopředseda ČSSD Petr Dolínek, podle kterého by se výše nákladů v daném kraji mohla upravovat zvláštním příplatkem ke mzdě. Zdaleka prý nejde jen o pražské úředníky.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Místopředseda ČSSD Petr Dolínek

Článek

Dolínek za svůj návrh příplatků pro pražské úředníky schytal už dříve kritiku. [celá zpráva] Nyní se však brání a svou myšlenku rozvíjí. „Nejde jen o Prahu. Chceme mít všude kvalitní veřejné zaměstnance, tedy nejen úředníky, ale i učitele, hasiče, sociální pracovníky, vše, co závisí od tabulek. Jde o to, aby neodcházeli do soukromého sektoru, a zároveň pracovali v místě, v němž žijí,“ řekl Právu.

Rozdílů v nákladech v různých regionech využívají podle Dolínka při odměňování zaměstnanců i některé firmy. „Obchodní řetězce nevyplácejí stejnou mzdu třeba pokladním v malém městě a v Praze. Ta má vyšší mzdu. Řetězce už nyní odlišují, kde ta paní pracuje,“ doplnil pražský radní.

Odměňování podle koeficientů

Náklady na život podle krajů porovnala například studie liberecké technické univerzity. Protože Vysočina má nejnižší životní náklady, dostala hodnotu 1. „Nejvyšší náklady má Praha, je to takřka 1,2. To znamená, že náklady na život v Praze jsou o dvacet procent vyšší než na Vysočině,“ vysvětlil dále Dolínek.

Rozdíl u tabulkových platů by tak pomohlo řešit vynásobení daným koeficientem. Navýšení platu by podle Dolínka mělo činit 50 procent z vyšších nákladů v daném kraji. Jestliže tedy učitel s pětiletou praxí v Praze bere měsíčně 28 tisíc korun hrubého, dostal by přidáno 2800 korun měsíčně (půlka z dvacetiprocentního nárůstu platu vyplývajícího z koeficientu, pozn. red.).

„V některých jiných městech by zvýšení bylo v rozmezí 400 až 600 korun. Opatření by vyšlo maximálně na deset miliard korun, z čehož pro Prahu by byly nejvýše tři miliardy korun za rok. Víc než šest miliard by směřovalo k zaměstnancům v celé republice,“ vysvětlil svou představu Dolínek.

Zaplatí banky

Částka deset miliard korun přitom není nijak zanedbatelná ani pro státní rozpočet, i když ekonomika roste. Kde na to chce tedy ČSSD vzít? „Možností je sektorová daň, například z daní bank nebo jiných velkých firem, těch, co vyvádějí zisky do zahraničí,“ poznamenal místopředseda ČSSD.

Odmítl kritiku, která zazněla například od Matěje Stropnického (Zelení) či Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), že zvýhodňuje Pražany proti ostatním. Nelze podle něj mluvit ani o automatickém zvyšování mzdy. V případě, že by nebyly předražené nájmy a životní náklady klesnou, tento příplatek odpadá. „Je plovoucí podle toho, jak rychle rostou náklady na život v různých krajích oproti mzdám,“ uvedl.

Lídr hnutí STAN Jan Farský ale poukázal na to, že ČSSD celé volební období vládla a podobné opatření mohla zavést.

Související články

Výběr článků

Načítám