Hygienici v Praze přitvrdili. Letos už rozdali „covidové“ pokuty za 3,7 milionu

Od začátku epidemie se v hlavním městě nákaza covidem prokázala u více než 260 tisíc lidí. Hygienici podle Jágrové nařídili asi 220 tisíc karantén, zajistili 335 tisíc rizikových kontaktů a vypsali přes 215 tisíc elektronických žádanek.

Jágrová tak reagovala na kritiku, které hygienici od veřejnosti čelí. „Je nám vytýkáno, že dáváme málo pokut,” uvedla.

Podle ní má pražská hygienická stanice asi 200 zaměstnanců, kteří kromě covidu musí řešit i běžnou agendu, jako je hluk, jiné infekční nemoci nebo se musí vyjadřovat ke všem projektům ve stavebním řízení.

Podle Jágrové také hygienici doplácí na řadu nedokonalostí, které má pandemický zákon. „Žádná civilizovaná země neprovádí testování v rámci svého public health, všude na to mají nějaká callcentra, mají to ošetřeno ve svých pandemických zákonech,” poznamenala.

Česko to podle ní nemá, a hygienici se tak dostávají do situací, kdy nemohou postupovat v souladu se zákonem. Hygienici rozhodnutí o karanténě či izolaci sdělují často po telefonu, což je podle soudu nezákonný postup.

Hygienici letos podle Jágrové zaznamenali velký nárůst žádostí o informace podle zákona 106. Zatímco v minulých letech dostávali asi stovku žádostí za rok, letos už jich dostali 1658. Nárůst podle ní souvisí s iniciativou Zlatý špendlík zpěváka Daniela Landy. Ten vyzval lidi, aby na protest proti opatřením proti covidu-19 zahltili krajské hygienické stanice dotazy.

Jágrová uvedla, že hygienici byli na epidemii připraveni, nikdo ale nepředpokládal, že potrvá tak dlouho. Na počátku se potýkali s tím, že hlášení o infekční nemoci se na začátku loňského roku odesílalo poštou nebo telefonicky, neexistovalo propojení systémů. Podle ní dosud některé laboratoře, které dělají testy na covid, nejsou propojené online a výsledek testu hygienikům přijde třeba s dvoudenním zpožděním. V elektronizaci a propojení systémů se ale podle ní udělalo za poslední rok hodně práce, která se měla dělat v posledních 30 letech.

Obhajovala i zaměstnance pražské hygieny. „Zaměstnanci hygienické stanice opravdu nejsou tetky, máme 71 procent vysokoškoláků,” řekla Jágrová. Více než polovina pracovníků je mladších 45 let. „Nejsme silničáři a nezaspali jsme první sníh, ale zaměstnance si nemůžete naskladnit jako posypový materiál, zaměstnanec má nějakou úroveň a musí se něco naučit,” poznamenala.

Za celou dobu epidemie podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška prošlo pražskými nemocnicemi přes 15 500 pacientů s covidem, asi 3800 z nich potřebovalo intenzivní péči.