Článek
Leden byl neobvykle suchý. Dokonce některé řeky, v nichž dříve bylo metr vody, nyní ukazují kameny. Kolik vody v Česku vlastně chybí?
Porovnání deficitu vody v tocích v průběhu ledna není úplně vypovídající. V lednu mohou být velmi malé průtoky z důvodu mrazů nebo výskytu výhradně sněhových srážek, kdy voda neodtéká. Nebo může jít o pokračování sucha z léta. Mnohem významnější je kombinace sucha na podzemních vodách a nedostatku sněhu. Znamená to, že zatím není k dispozici voda, která by mohla podzemí naplnit. Každopádně bychom po suchu z předchozích let v zimě potřebovali určitě srážky vyšší, než je dlouhodobý normál.
Jak velké jsou zásoby vody ve sněhu v porovnání s minulými lety?
Právě že malé. Výpočet celkového množství vody ve sněhu probíhá vždy v úterý. Minulý týden bylo ve sněhu 268 milionů metrů krychlových vody. Jenže ho podstatná část během víkendu roztála. Loni tu byly na začátku února 3,5 miliardy, v únoru 2018 pak 750 milionů a ještě rok předtím 2,7 miliardy metrů krychlových.
Aby byl stav normální, kolik by muselo nasněžit, napršet?
Jedno číslo po mně nechtějte, ona i ta „potřeba“ je na různých místech ČR rozdílná. Asi nejkritičtější je situace v nižších a středních polohách, kde sníh nebyl už v podstatě druhou zimu, kde bychom potřebovali, aby byly únor a březen pro doplnění zásob o dost nad normálem z hlediska srážek.
A jak jsou na tom podzemní vody? Kolik tam chybí a kde nejvíc?
Právě podzemní vody jsou indikátorem přetrvávání nepříznivého stavu z loňského roku. Situace na nich se v prosinci díky srážkám zlepšila na větší části Moravy a Slezska, ale nyní se zde opět vrací k suchu. Ale hlavně teprve teď by se vlastně měly podzemní vody začít doplňovat z tajícího sněhu a hladiny by měly stoupat. Jenže není z čeho.
Kde je celkově sucho největší?
Už by se dalo říct, že evergreenem je sucho ve středních Čechách, v Polabí, Poohří, na jihu Moravy. Ale momentálně jde i o velké části jižních Čech či Plzeňského kraje.
Měli bychom více šetřit s vodou?
V okamžiku, kdy se nám nedostává vodních zdrojů v podobě srážek a následně vody v tocích a pod zemským povrchem, nám nezbývá nic jiného než vyjít s vodou, kterou máme. Zejména tam, kde jsou lidé závislí na individuálních studních či menších obecních zdrojích, je rozumná spotřeba prostředkem, jak oddálit případný okamžik, kdy voda dojde zcela.