Článek
Téměř roční Anička je díky rozhodnutí soudu z minulého měsíce v adoptivní péči mladého manželského páru. Velký dům, zahrada, domácí zvířata a hlavně milí lidé, to je teď její nový domov.
Blonďatá dívenka se své adoptivní matce velmi podobá, vypadají, jako kdyby k sobě patřily odjakživa.
Z jejich chování je vidět, jak si během krátké doby mezi sebou vytvořily silné citové pouto. S rozhovorem adoptivní rodiče souhlasili s podmínkou naprosté anonymity.
„Původ té maličké neznají ani naši nejbližší příbuzní, snažíme se to utajit. Chceme to být my, kdo jí jednou řekne krutou pravdu o biologické matce,“ vysvětluje muž.
S manželkou čekali v registru uchazečů o adopci několik let.
Mají strach z reakce dítěte
„Když přišel ze sociálky dopis, že je pro nás připravené miminko, byli jsme šťastní. Hned na první schůzce jsme se dozvěděli celý jeho příběh. Tím nás trochu zaskočili. Ani jsme nevěděli, že se něco takového stalo,“ pokračuje černovlasý sympaťák.
První jeho myšlenka směřovala k tomu, jak asi bude dítě reagovat, až se v budoucnu dozví, že ho chtěla vlastní matka zabít.
„Honilo se nám hlavou, jestli se s tím vůbec holka srovná a my jako náhradní rodiče budeme schopni ustát případné komplikace s tím spojené. Odborníci nás totiž varovali, že taková zpráva s ní může přece jen pořádně zacvičit. To nás nalomilo, ale nakonec jsme si řekli, že do toho půjdeme i s tímto rizikem,“ uvedl muž.
Společně s partnerkou se rozhodli, že Aničku na to budou připravovat odmalička. „Říci jí o tom, že je adoptovaná, problém nebude. S tím ostatním musíme hodně opatrně. Rozhodně to ale na ni nechceme vybalit až někdy v patnácti, kdy bude v pubertě,“ shodli se oba manželé.
