Článek
Zjistili to vědci z Mendelovy univerzity, a to při osmnáctiletém pozorování jestřábů v oblasti chřibských lesů rozkládajících se mezi Kyjovem na Hodonínsku na jihu a Kvasicemi na Kroměřížsku na severu. V Česku patří tito ptačí dravci mezi ohrožené druhy živočichů.
Vědci sledovali v letech 2000 až 2018 sedm jestřábích hnízd ve Chřibech. Dravci si je stavějí na nejvyšších stromech, což ve všech případech byly modříny. Za úspěšné obsazení okrsku považovali vědci oblast, ve které si jestřábí pár postavil hnízdo a začal sedět na snůšce.
Na Lipně zahnízdil ohrožený rybák, přilákaly ho plovoucí ostrovy
Kvůli holosečím tři páry ze sedmi opustily hnízdo, jeden z nich dokonce dvakrát. Rozhodujícím faktorem byla pro dravce vzdálenost kácení od hnízda, těžba bližší než 80 metrů hnízdění jestřábů jednoznačně narušovala. V případě větší plochy kácení, kdy na sebe několik mýtin navazuje, by pak mohla být problémem vzdálenost 120 metrů.
Viditelnější pro predátory
Důvodů, proč těžba v blízkosti hnízda vede jestřáby k opuštění lokality, je několik. „Kromě přímého vlivu těžby se mění i mikroklimatické podmínky, zvyšuje se riziko napadení mláďat predátory, protože hnízda jsou pro ně lépe viditelná,“ řekl Právu Petr Čermák z ústavu ochrany lesů a myslivosti lesnické a dřevařské fakulty.
Ochranáře čekalo překvapení v dudnících. Našli tam deset mláďat
Vědci stanovili, že vhodnou ochrannou zónou kolem hnízd je okruh nejméně sta metrů. V takovéto lokalitě by těžba měla být odložena nebo zcela zrušena.
Připomněli, že jestřábi jsou teritoriálním druhem fixovaným na svá loviště. Mají rádi starší lesní porost, který by měl být vysoký a s dostatkem podrostu, což nabízí těmto dravcům ideální lovecké podmínky.