Článek
Pro sedmatřicetiletého Kubu Neuberta je každodenní pečovatelská služba nezbytná. Od narození totiž trpí dětskou mozkovou obrnou, která ho omezuje ve vykonávání běžných činností. „Potřebuji pomoct se všemi úkony, se vstáváním, s hygienou i oblékáním,“ popisuje náročnost svého omezení Neubert.
Protože se jeho postižení řadí do kategorie IV. stupně zdravotně postižených, tedy do kategorie nejvyšší, kdy je úplně závislý na pomoci druhé osoby, dostává od státu příspěvek 19 200 korun měsíčně. Ten ale vystačí na zaplacení šesti hodin asistenta denně.
„Když bych to měl vyčíslit, péči potřebuji asi 16 hodin denně. Běžná suma, co platím za osobní asistenci, je zhruba okolo 25 000 korun. Šest tisíc si musím někde vydělat nebo získat pomocí fundraisingu,“ vysvětluje Neubert.
Pomoc s každodenními činnostmi potřebuje Kuba Neubert zhruba 16 hodin denně.
Na přeplatek si sedmatřicetiletý Neubert naštěstí dokáže většinou vydělat sám, pracuje totiž jako IT asistent a lektor na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Mám štěstí, že mám kolem sebe úžasné lidi, kteří mi pomáhají a díky kterým mohu pracovat, spousta lidí ale takové rodinné zázemí nemá,“ vysvětluje.
Jedna hodina osobní asistence vyjde lidi s postižením a jejich příbuzné na 110 až 130 korun za hodinu. Za šestnáctihodinovou každodenní péči, jakou potřebuje například Jakub Neubert, tak mohou zaplatit i 43 tisíc měsíčně. Asistenta na celých 16 hodin ale Kuba naštěstí platit nemusí, a to především díky své manželce Milli Neubert Janatkové, která mu ve volném čase pomáhá.
Aby mohla manželka Milli svého muže přenášet, museli si pořídit speciální zvedák.
Ani Neubertovi nejbližší však nejsou schopni obstarat osobní péči celou sami. „Úkony, které jsou fyzicky náročné, sama nezvládám. Například přesun do auta. Nebo když jsme neměli zvedák, jsem zvedala Kubu a ukládala ho do postele. Bylo to velmi náročné, měla jsem z toho zdravotní potíže,“ říká jeho manželka Milli Neubert Janatková.
„Jsou lidé, kteří pracovat nemohou a jsou odkázáni jenom na pomoc asistentů. Ty asistenty platit musí, ale nemají na ně peníze. Jsou závislí pouze na příspěvku na péči,“ popisuje Neubert nelehkou situaci lidí, kteří si proto platí pečovatele jen na nejnutnější potřeby.
Současný příspěvek je nízký i podle samotných asistentů. „Je poznat, že někteří péči využívají jen na základní věci jako osobní hygienu a jídlo. Pak jim nezbývají peníze, aby si je mohli zaplatit také pro zábavu, pro práci nebo aby se nějakým způsobem seberealizovali. Klienti jsou tím nuceni žít samotářský život a trávit ho pouze v domácnosti,“ míní osobní asistent Ondřej Matys.
Happeningu před ministerstvem se zúčastnilo zhruba 20 lidí.
Otazníky pro Maláčovou
I proto se Kuba společně s dalšími lidmi účastnil v úterý happeningu před ministerstvem práce a sociálních věcí. „Chceme paní ministryni Maláčové položit otázku, co mají dělat lidi se zdravotním postižením, kteří jsou odkázaní na pomoc druhé osoby nebo asistentů. Co mají dělat s tím, že jim příspěvek nestačí. Chceme vědět, jak se k tomu vláda České republiky postaví,“ vysvětluje Kuba Neubert.
Stejné otázky přednesl na happeningu před ministerstvem i Erik Čipera ze společnosti Asistence, která akci pořádala. „Potřebujeme, aby byli zachyceni lidé, kteří mají i různé speciální potřeby, aby příspěvek kopíroval realitu. Máme různá řešení různého charakteru z jiných zemí. Je to na ministerstvu, aby návrhy připravilo,“ vysvětluje.
Podle Čipery by měl proto systém k postiženým přistupovat více individuálně. „Každý člověk má úplně jiné postižení. „Někomu například stačí těch 6 hodin péče, na které příspěvek vystačí, někdo potřebuje pomoc 24 hodin denně. Tak ať se třeba změří, na co pomoc potřebují a dostanou podle reálné potřeby, ne plošně všichni stejně,“ navrhuje Čipera možné řešení.
Dopis s otázkami pro ministryni Maláčovou předali na vrátnici Kuba Neubert a Erik Čipera.
Happening zakončili organizátoři předáním dopisu pro ministryni Janu Maláčovou (ČSSD), ve kterém celou problematiku příspěvků na péči popisují. S ministerstvem pak chtějí nadále jednat. Požadují, aby bylo navýšení příspěvku na péči součástí připravované novely zákona o sociálních službách, kterou nyní MPSV dokončuje a která se o výši příspěvků nezmiňuje.
Na dotaz Novinek MPSV odpovědělo, že podoba novely není finální a je tak stále možné, aby v novele došlo k dílčím změnám. S výzvou organizátorů se proto ministerstvo plánuje podrobně seznámit. S organizátory se chce v nejbližší době setkat Maláčová i osobně a požadavky projednat.
Podle výběrového šetření Českého statistického úřadu vyplatil stát v roce 2018 v průměru 358 tisíc příspěvků na péči měsíčně, z toho 50 tisíc příspěvků právě lidem s těžkým postižením IV. stupně. 85 tisíc lidí měsíčně pak dostalo příspěvek pro III. stupeň postižení (těžká závislost) a nejvíce příspěvků stát vyplatit postiženým II. stupně (středně těžká závislost), a to v průměru 166 tisíc příspěvků měsíčně.