Havlíček: Vydržme to tři týdny a pak můžeme začít uvolňovat

Výjimky zredukujeme, do značné míry to bude odpovídat sezónnosti. Poslední výjimky jsme dělali pro zimní období, teď už je to víceméně jarní záležitost. Základní potřeby, ať už jsou to potraviny, drogerie, prodejny zdravotních pomůcek, lékárny nebo optiky, otevřené zůstanou. Některé, třeba prodejny střeliva, už tam nebudou. To tam bylo kvůli odstřelu černé zvěře, ale shodli jsme se, že na ty tři týdny se bez toho dá vydržet. Řekl bych, že se výjimky zredukují asi na polovičku.

Prodej z výdejních okének restaurací zůstane zachován? Ano, to zůstává.

Nový nouzový stav platí od soboty, ale opatření vejdou v platnost od pondělka.

Je to zcela zásadní věc. Jsou kolem toho velmi silné emotivní diskuse. Jsem kategoricky proti zavírání průmyslu a není to jen na základě ekonomických argumentů, ale i na základě argumentů pandemických. Jestliže dnes chceme po průmyslu, abychom jeho prostřednictvím vytvořili desetitisíce testovacích míst a děláme obrovský projekt plošného testování, který tady nemá obdoby, tak jim nemůžeme současně říkat, že je budeme zavírat.

Budeme po firmách chtít nejprve na dobrovolné bázi, později na povinné bázi, aby testy přesně evidovaly a pozitivní posílaly k jejich praktickým lékařům a následně na PCR, a nemůžeme jim současně říkat: nechte lidi doma. Pro nás jsou dnes firmy strategické i z toho důvodu, že vytvoří velmi hustou síť testovacích center a to je to, po čem tady všichni volali.

Vypnout malý obchod je samozřejmě nepříjemné, ale my mu umíme pomoci. Tím, že zaplatíme nájemné, vykompenzujeme mzdy, dáme mu specifické bonusy. Za dva měsíce otevře a podnik se relativně rychle resuscituje. Jsme mezi šesti nej- otevřenějšími ekonomikami na světě, naše ekonomika je závislá na exportu. Když ale na měsíc nebo dva zavřeme výrobní podniky, tak v momentě, kdy zahraniční odběratelé zjistí, že nejsme schopni jim dodávat, bez mrknutí oka přejdou na jiného dodavatele.

Dodávat budou firmy ze Slovenska, Polska, Maďarska, Balkánu nebo třeba z Asie. V tu chvíli o to, co tam firmy budovaly jednotky i desítky let, přijdou za pár týdnů a už se to nezresuscituje. Přijdou o zakázky, okamžitě budou muset začít propouštět. Nastane sociální nesmír a nezaměstnanost rychle poroste nahoru.

Doposud jsme byli brzděni tím, že vakcín bylo málo. V březnu přijde více vakcín než za celý leden a únor, v dubnu potom dvouapůlnásobek toho, co přijde v březnu. Budou to zlomové měsíce, díky dostatku vakcín pojedeme daleko intenzivnější očkování, rozjeli jsme systém plošného testování, spárujeme to s třítýdenním lockdownem a budeme dostatečně důrazně vymáhat dodržování pravidel. A když se uvidí, že to někdo nedodržuje, tak končí doba, kdy se nám smály restaurace, kterým jsme zakázali otevřít a ony si vesele prodávaly dál. Dostanou takový flastr, že se jim z toho srolují ponožky. Jiná cesta není. I vláda udělala chyby, nešla vždy příkladem, beru to, ale máme možnost nového startu, tak toho využijme. Máme na to tři týdny.

Má to dva aspekty. Nikdo nechce nikoho šikanovat. Pokud někdo pojede do práce, na nezbytnou cestou k babičce, tak ta možnost tady samozřejmě bude. Psychologický aspekt je ale jasný. Už jenom to, že se bude muset vyplnit, zdokladovat a zdůvodnit účel cesty, tak se zbytné cesty zásadně omezí. Takhle to zafungovalo ve Francii, Španělsku, Portugalsku. Byť to není úplně dokonalá cesta, ale v pandemické válce nevymyslíme systém, který bude fungovat stoprocentně.

Bude se to kontrolovat namátkou. Musíme si říct, zda si tři týdny něco odřekneme a budeme se pohybovat pouze mezi domovem a prací nebo v blízkém okruhu svého obydlí. Pak jsme z toho částečně venku. Vydržme tři týdny, testujme, očkujme a dodržujme určitá pravidla a pak začne uvolnění. Když to zvládneme a přetrpíme tohle čtvrtletí, tak v tom druhém by se mělo začít uvolňovat.

Bylo více návrhů, jedním z nich i takzvaný osobní lockdown. Byla by určitá vzdálenost od domova, kam by lidé mohli chodit se psem, do přírody. Je to inspirace z Izraele, kde takový lockdown zapůsobil velmi dobře.

To absolutně není pravda. To, co říká opozice, se musí dnes dělit minimálně dvěma, možná třemi. Jsme v situaci, kdy je naprosto vražedná kombinace covid a blížící se parlamentní volby. Opozice dělá a udělá cokoli pro to, aby uhrála body. Vždy by tvrdila, jak je vláda chaotická, jak je nedůsledná a jak se všechno dělá špatně, i kdyby nebyla pandemická situace. A teď si představte, když jsme v epidemiologické situaci, jaká tady sto let nebyla, tak je vláda geniálním terčem. U pandemického zákona lidé nesmírně pozitivně přijali, že se konečně vláda domluvila s opozicí, táhli jsme chvíli za jeden provaz. Teď opět do všeho střílí.

Já u těch jednání jsem, návrhy tam padají, ale dřív, než tam cokoli dořekneme, už to členové opozice tweetují, už to degradují a zesměšňují. Těžko se potom vzdoruje největší pandemii za sto let, když vám všichni z opozice házejí klacky pod nohy. Ale to patří k politice a ať si to každý obyvatel vyhodnotí, kdo se snaží. Neříkám, že všechno, co děláme, děláme bezchybně. Ale nikdo nám neodpáře, že tady už dřeme od rána do noci, dvanáct měsíců nasazujeme vše, co se dá. Naši lidé nemají volno, jedou nonstop.

Ani bych se v tuto chvíli tolik neřídil počty nakažených, záleží na systému vykazování, množství testů, na tom, zda někdo používá antigenní testy a následně posílá pozitivní na PCR testy a podobně. To už není nejrelevantnější číslo, každá země to vykazuje maličko jinak. Důležitější je, jak se zvládá zdravotní péče ve smyslu vytíženosti nemocnic. To je pro nás dnes prioritním ukazatelem. Musíme stále sledovat počty lidí v nemocnicích, na JIP, a tady je to dnes na hraně, ale stále nejsme za bodem, kdy by to kolabovalo. Zdravotníci odvádějí neuvěřitelnou práci. Stejně tak lidé z ostatních složek integrovaného záchranného systému, armáda, policisté, hasiči, pracovníci sociálních služeb, energetici.

Restrikce jsou stejné jako v Rakousku, ale nedodržují se. Jsme málo důslední v jejich vymáhání. Ne všichni jdou příkladem, uznávám.

Je to druhý den, kdy se podařilo ministerstvu schválit první dvě desítky distributorů a dovozců. Budeme s nimi o víkendu v kontaktu, tak aby do pondělí dali všichni kontaktní osoby. Je o to obrovský zájem a každý den je několik nových žádostí od dovozců. Pokud splní kvalitativní parametry testu a současně budou příbalové letáky v češtině, budou přidáni na seznam, okamžitě se začíná jednat s distributory těchto produktů.

Během několika dnů to bude v běžné distribuční a obchodní síti. Firmy si to začnou nakupovat, my budeme sledovat, jestli je tady testů dostatek, podobně jako to děláme s respirátory. Pokud vše půjde tak, jak předpokládáme, tak během týdne až dvou tady bude velké množství testů a v tu chvíli můžeme přejít na systém povinného testování.

Pokud se udělá vládní nařízení, tak jsou podniky povinny to dělat. Budou jednoduché výkazy. Stát zaplatí 60 korun za test na zaměstnance čtyřikrát měsíčně a nedovedu si představit, že když to bude povinné, tak si to firmy nenechají hradit od státu. Firma na konci měsíce vykáže počet testů, ukáže výsledky a zdravotní pojišťovna to proplatí.

Předpokládám, že jednou měsíčně.

Dříve to udělat nešlo. To je nová věc i v ostatních zemích, kde se teprve certifikují testy. Aby se to mohlo dělat formou samotestování, tak to musí být neinvazivní. Doposud testy, které jsou částečně invazivní, firmy využívají zejména s asistencí zdravotníků. A my to doporučujeme. Buď to mají ve firmě ve vlastním zdravotním středisku, nebo si tam domluví zdravotníka. To mohou dělat dokonce jednou za tři dny, je to hrazeno ze zdravotního pojištění a je to nejelegantnější cesta.

Na druhou stranu nám je jasné, že tohle nemohou dělat všechny firmy. Chceme-li přejít na plošný systém, musíme jít cestou samotestů. A ty jednoduché samotesty jsou k dispozici teprve v posledních týdnech a až v posledních dnech jsou povoleny k volnému využívání pro laickou veřejnost. Jsem hrozně rád, že se nám to podařilo, bude to monstr akce, ale věřím, že to zvládneme.

Reagujeme na situaci. Vzpomeňte si, že byly doby, kdy se respirátory prodávaly za 250 korun, pak byly za stokorunu, ještě na počátku roku se prodávaly za vyšší desítky korun. Něco nařídit také znamená, že na to budou zdroje a bude to dostupné. V současné době je dostatek respirátorů, stojí kolem 10 až 20 korun, je dostatek nanoroušek. Jsme tak schopni něco nařizovat s vědomím toho, že si to lidé budou moci pořídit. Nařídit používat respirátor za sto korun, tak mají-li se používat dva denně, je to 6000 korun měsíčně, a to by třeba důchodci neutáhli.

Musí to být cenově dosažitelné a dostupné. Navíc reagujeme na pandemickou situaci. Byla doba, kdy se situace lepšila, dalo se to zvládat s rouškami, v tuto chvíli je situace vážnější a máme zde nové mutace viru.

Snažíme se stávající programy ještě zjednodušit. Antivirus pokračuje beze změn. Pokračuje kompenzační bonus s tím, že je dvojnásobný oproti minulosti. To byla poměrně významná diskuse a dohoda se svazy a asociacemi. Živnostník nedostane 15 tisíc, ale 30 tisíc korun měsíčně, což nás bude stát až deset miliard měsíčně.

Pak jsme se s asociacemi dohodli, že využijeme ty nejúspěšnější programy a uděláme z nich celoplošné. Jedním bude Covid gastro a uzavřené provozovny, o který je obrovský zájem. Svazy a asociace chtěly ještě alternativu k tomuto programu, protože se pro některé firmy nehodí. Navrhují vybrat si mezi tímto modelem a modelem, kdy budeme kompenzovat ztrátu. Tam se nebudeme dívat na to, kolik má podnikatel zaměstnanců, ani na to, z čeho ztráta vznikla, a budeme ji kompenzovat. Podnikatel si pak vybere, který program využije. Nemohli jsme to spustit dříve, než bude schválen rozpočet. Ten by měl být schválen během příštího týdne a během toho týdne to chceme s asociacemi dohrát.

Řekl jsem, že za předpokladu, že se bude vyplácet podpora skoro miliarda korun denně, což by s těmi novými programy mohlo vyjít, tak když to přepočteme, co ještě máme a co bude z nového rozpočtu, je to otázka poloviny roku. Ale jen za předpokladu, že bychom stále jeli tímto tempem podpory. Předpokládám, že ve druhém čtvrtletí se začne uvolňovat obchod a provozovny a logicky se bude postupně přecházet z přímé podpory na částečně přímou a částečně nepřímou jako třeba záruky.

Začne se trochu redukovat tok peněz do firem a potom by to mohlo vydržet i déle. Pokud by se situace nelepšila, což si nemyslím, pak je jasné, že bychom museli platit firmám podporu i nadále, pak by to bylo zase o změně rozpočtu. To ale vůbec nechci přivolávat.