Článek
ANO přitom Havlíčka nominovalo do tajné volby jako protikandidáta Markéty Pekarové Adamové, kterou navrhuje koalice SPOLU.
„Předpokladem pro to, aby poslanec - člen vlády – mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutnost předchozího zániku členství ve vládě,” stojí ve stanovisku sněmovních právníků, které si v pondělí večer vyžádala sněmovní volební komise.
Její předseda Martin Kolovratník (ANO) přitom ještě v pondělí tvrdil, že si osobně myslí, že se nemůže stát, že by Havlíček nebyl k volbě připuštěn.
Schillerová: Havlíčka do čela Sněmovny myslíme vážně
Podmínka ovšem musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou.
Nelze tak počítat s tím, že by se Havlíček vzdal vedení ministerstev až poté, co by byl zvolen. Musí tak učinit už předtím. Jeho šance na zvolení jsou ale i v případě, že tak učiní, malé.
„Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, tj. jeho kandidatura by neměla být ani připuštěna,” napsal legislativní výbor v dokumentu, z něhož na Twitteru citovala také členka volební komise Eva Decroix (ODS).
Stanovisko Legislativního odboru PSP: předpokladem pro to, aby poslanec - člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy PS, je nutný předchozí zánik členství ve vládě, nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, tj. jeho kandidatura by neměla být ani připuštěna.
— Eva Decroix (@eva_decroix) November 9, 2021
Havlíčkova nominace do čela Sněmovny vyvolala v pondělí večer ve volební komisi debatu. Ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory.
Komise se nakonec podle předsedy Martina Kolovratníka (ANO) usnesla na tom, že nominace je možná, zároveň si vyžádala stanovisko sněmovních právníků. Kolovratník uvedl, že s dokumentem seznámí před volbou poslance.
Příslušný ústavní článek je nutné podle sněmovních právníků vnímat jako zákaz volby, tedy nevolitelnost.