Hlavní obsah

Hamáček: Za propad ČSSD může i Chovancova reforma policie, obranu nechci

Právo, Karolina Brodníčková

Šest dní před volebním sjezdem zkritizoval kandidát na předsedu Jan Hamáček v dopise pro členy strany svého soupeře Milana Chovance. Jeho policejní reformě přičítá část viny za volební propad ČSSD ve volbách do Sněmovny v roce 2017, ale i krajů a Senátu v roce 2016.

Foto: PRÁVO- Petr Hloušek

Jan Hamáček (vpravo) a Milan Chovanec budou na sjezdu soc. dem. soupeřit o post předsedy

Článek

Hamáček dodává, že chce s hnutím ANO jednat o účasti ČSSD ve vládě, o ministerstvo obrany, které mu však skrz média „nabídl“ premiér Andrej Babiš (ANO), zájem nemá.

Chovancovy podmínky k jednání o vládě, aby si ANO do vyřešení kauzy Čapí hnízdo nenárokovalo ministerstvo financí, vnitra a spravedlnosti, Hamáček v dopise, který Právo získalo k dispozici, odsoudil.

„Nemůžeme začít tím, že našemu potenciálnímu partnerovi přes média vzkážeme, jaká ministerstva nebude řídit,“ podotkl Hamáček.

Stejně jako Chovanec však také v dopise zmiňuje, že „ve vládě by neměl sedět trestně stíhaný člověk“.

Jakákoliv debata o jednotlivých resortech je podle Hamáčka v tuto chvíli bezpředmětná. „Jako předseda sociální demokracie bych ale nikdy nepřipustil, abychom v rámci koaliční spolupráce usilovali o ministerstva, která pro voliče naší strany nejsou zásadní,“ napsal.

Mezi prioritní oblasti pro sociální demokracii podle Hamáčka nelze zařadit ministerstvo obrany.

„O jeho významu pro náš stát nepochybuji, jako sociální demokrat však vidím priority ČSSD jinde. Ať už je to oblast zdravotnictví, zemědělství s úzkou vazbou na venkov, resort školství nebo místní rozvoj kvůli zodpovědnosti za bytovou politiku státu, kterou musíme pomoci nastartovat,“ dodal.

Vládu rozhodne referendum?

Mimořádný sjezd 18. února by měl novému vedení podle Hamáčka udělit mandát k jednání o vládě, samotný vstup do koalice by však mělo posvětit celostranické referendum.

„Povinností nás, představitelů ČSSD, pokud k tomu dá sjezd mandát, je vyjednat maximum možného a výsledky koaličních rozhovorů obhajovat. Právem vás členů je pak rozhodnout, zda dojednané akceptujete, či považujete za správné, aby strana zůstala v opozici,“ napsal Hamáček.

ČSSD je podle něj v hluboké krizi, propad počtu voličů však pozoruje už několik let. Vedení soc. dem. se snažilo nalézt řešení – někdy směrovalo více ke středu politického spektra, k tzv. městským liberálům, jindy zase hájilo tradiční levicová témata – neukotvenost voliče však prý jen mátla.

Hamáček připomíná, že první citelnou ránu dostali soc. demokraté v krajských a senátních volbách v roce 2016.

„Tomuto volebnímu klání předcházela špatně mediálně vysvětlená policejní reforma, která místo toho, aby ukázala naši schopnost úspěšně bojovat s organizovaným zločinem, vyvolala u části veřejnosti dojem přesně opačný. Od jejího silového prosazení důvěra v ČSSD postupně slábla,“ připomíná Chovancovu reorganizaci policie v roce 2016.

ČSSD je nyní podle Hamáčka ochromená vnitřními boji. „Za hlavní úkol nového předsedy považuji nutnost přivést představitele názorových proudů k jednomu stolu a trpělivou diskusí dosáhnout toho, že navenek budeme vystupovat jednotně,“ uvedl.

„Jsem přesvědčen, že existence názorových proudů v ČSSD je potřebná. Jen po důkladné diskusi u kulatého stolu může ČSSD přijít s novými tématy, která bude schopná jednotně prezentovat veřejnosti, respektive voličům,“ dodal.

Výběr článků

Načítám