Hamáček proti Babišovi: Snížit lidem daň z příjmu na 15 procent je nerealistické

Babiš zmínil patnáctiprocentní sazbu oproti plánovaným devatenácti procentům po zamýšleném zrušení superhrubé mzdy. To je však podle vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka nerealistické.

„Patnáct procent je podle mě nerealistických z důvodu obrovského výpadku příjmu státního rozpočtu,“ sdělil Právu a Novinkám Hamáček s tím, že takový výpadek by byl asi vyšší, než je celý roční rozpočet ministerstva vnitra, které on sám vede.

Reagoval tak na Babišova slova pronesená v sobotu v jeho pravidelném facebookovém hlášení nazvaném „Čau lidi“, která zněla takto: „Myslím, že je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré se vrátit na těch 15 procent, co slibovala ODS a potom nesplnila. Bylo by to významné pro lidi, viděli by, že nemají důvod se bát budoucnosti.“

Vláda chce snížit daňové zatížení zaměstnanců zrušením superhrubé mzdy, což se má promítnout do výplat. Lidem by mělo po povinných odvodech zůstat více peněz.

Hamáček zrušení superhrubé mzdy sice podporuje, ale sazba daně zřejmě bude podle něj muset být vyšší, než jak ji navrhl Babiš.

Superhrubá mzda znamená, že při výpočtu daně se k hrubé mzdě připočítává ještě zdravotní a sociální pojištění, které odvádí zaměstnavatel. A teprve z tohoto navýšeného základu se stanovuje jednotná daň z příjmů fyzických osob 15 procent.

V současnosti je tak v Česku efektivní zdanění zhruba 20,1 procenta. Pokud by se kabinet neshodl na dani 15 procent, což je oproti současnosti více než čtvrtinové snížení, a naopak se domluvil na sazbě 19 procent z hrubé mzdy, jak stojí v prohlášení vlády, občanům by zůstalo v peněženkách jen o pár stovek korun více. Babišův návrh je daleko razantnější, lidem by zůstaly tisíce.

Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) pro ČT by tímto krokem klesly příjmy rozpočtu odhadem o 90 miliard korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) by Schillerová návrh na zrušení superhrubé mzdy měla předložit během několika týdnů. Na dotaz Práva, zda by podpořila snížení daně na 15 procent, Maláčová do uzávěrky textu nereagovala. Stejně tak nereagoval šéf resortu kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Ministr zahraničí Tomáš Petříček, který je stejně jako Maláčová místopředsedou ČSSD, na 15procentní sazbu reagoval slovy: „ČSSD dlouhodobě prosazuje zrušení superhrubé mzdy. Podpořím každé opatření, které uleví v peněženkách lidem a sníží daňové zatížení zaměstnanců. Od ČSSD ale nemůže nikdo očekávat daňovou politiku ODS.“

Na rozdíl od Hamáčka nemá s patnáctiprocentní daní problém šéf sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka, který však určitý zádrhel vidí právě ve výpadku příjmů státního rozpočtu.

„Obecně platí, že jsme pro snížení daňového zatížení zaměstnanců. Nemám problém s 15 procenty, ale ruku v ruce s tím musí jít řešení výpadku státního rozpočtu, který tím bude způsoben,“ míní Chvojka s tím, že by se v této souvislosti mělo debatovat například také o bankovní a sektorové dani.

Opoziční ODS snižování daní a zrušení superhrubé mzdy vítá. Strana to navrhovala již před pěti lety, avšak Babišův kabinet k tomu před dvěma lety dal negativní stanovisko.

Proti jsou naopak komunisté a určité obavy ze zadlužení mají Starostové. Piráti čekají na konkrétní návrh a až poté se rozhodnou, zda návrh podpoří, či nikoliv. Kromě toho Piráti upozorňují, že vláda o zrušení superhrubé mzdy mluvila už víckrát, ale vždy od toho ustoupila. Otázkou podle nich tedy zůstává, jak to dopadne tentokrát.

Superhrubou mzdu účelově zavedla v roce 2008 vláda ODS, lidovců a zelených kvůli tehdy nerealizovatelnému politickému slibu 15procentní sazby daně. Nikde jinde v EU superhrubá mzda neexistovala. Po Česku tento koncept sice přebralo Maďarsko, už po dvou letech ale od něj upustilo.

V roce 2012 se pravice rozhodla, že superhrubou mzdu k začátku roku 2015 zruší, protože už není potřeba. To však později zatrhla vláda vedená někdejším předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a superhrubou mzdu ponechala.