Článek
Iráčtí křesťané si nechali zrušit azyl v ČR a požádali o něj v Německu. Nepřijde vám, že nadační fond využili jako prostředek, jak se dostat do západní Evropy?
T: V konečném důsledku to tak možná vypadá, ale jsem přesvědčený, že to neměli v plánu. Podle pohovorů v Iráku a toho, jak se chovali po příjezdu do ČR – tahle skupina byla jedna z nejpilnějších, například v učení se česky. Je tady jedna věc, která napovídá, že to bylo impulzivní rozhodnutí. Je potvrzeno, že byli v kontaktu s dalšími osobami, které je přesvědčovaly, aby tohle udělali.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Když se ocitnou v ČR a někdo jim dá nabídku, že když půjdou do Německa, budou mít třikrát víc peněz, tak má logiku, že jdou. Neznamená to, že nás zneužili. Sice nás podrazili, ale využili lepší nabídky.
Někdo je povzbuzoval. Byl to velmi riskantní krok
Kdo je přesvědčoval, aby odešli?
T: To nevíme. Víme, že uprchlíci měli k dispozici překladatele. Mluvili také o nějakém právníkovi v cizině, který jim údajně říkal, aby se nebáli odjet, že Německo nebo Švédsko je do Iráku nevrátí. Někdo je povzbuzoval. Byl to velmi riskantní krok. Kdyby to měli dopředu vymyšlené, počkají ještě dva měsíce. To mohli mít trvalé bydliště a zažádat si o cestovní doklad uprchlíka a potom zjišťovat, jaké jsou další možnosti.
Někteří z nich se chtějí vrátit do Iráku. Před čím tedy utíkali, když chtějí zpět?
T: Na tohle odpovídám tím, že můj děda i babička žili kdysi na území protektorátu a tady se stahovaly mraky. Bylo možné odjet, ale dalo se tady žít. Potom už odjet nešlo. Ta situace v Iráku to připomíná. Mají pocit, že je to tam špatné a těžké, ale ještě tam lze žít.
F: Zpět chce jet pouze osm osob a chtějí jet zpátky pouze kvůli dědečkovi, který je na tom psychicky špatně a má pocit, že neunese odchod z domova. Zbytek se vrátit nechce.
Kdo bude cestu zpět hradit?
T: Ještě to řešíme. Někteří ze sponzorů jsou ochotni se na tom podílet. Rozhodně to nepůjde z peněz na záchranu křesťanů.
Ti, kteří odjeli do Německa, podnikají teď vše na vlastní náklady?
F: Ano, teď dělají vše na vlastní pěst.
| Rozpočet nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 153 iráckých křesťanů je 15 miliónů korun. Přesídlení jednoho člověka a roční náklady na jeho život v ČR vyjdou asi na sto tisíc korun. Kdyby peníze došly, o lidi se postará stát. Podle Generace 21 ale takový scénář nehrozí. |
Počítali jste s takovou variantou, že někteří Česko opustí?
T: Věděli jsme, že to riziko hrozí, ale mysleli jsme, že tady zůstanou. Překvapilo mě to, nečekal jsem to a mrzí mě to. Ale přeju jim, ať se jim dobře daří. Vidím ty děti, které žádné rozhodnutí neudělaly. Ty mají šanci žít nový život.
F: Snažili jsme se vybírat takové lidi, kteří by tady zůstali.
Jste z toho zklamáni?
T: Asi před týdnem jsem byl opravdu naštvaný a potřeboval jsem si projít tím zklamáním. Ale zpětně mám spíš potřebu to vysvětlit. Když lidi říkají, že jsme cestovní kancelář, zaplaťte nám dovolenou na Kanárské ostrovy – těm Iráčanům opravdu hrozí smrt. Pokud zůstanou v Německu, tak to aspoň přežijí a záchrana se částečně povedla.
F: Neschvalujeme to, ale chápeme je.
Nemůže se stát, že budou chtít do Německa i ostatní, když uvidí, že to jde?
T: Může. Rozhodnutí těch 25 lidí jít do Německa nás poškodilo.
Co budete dělat, když se na západ rozhodnou jít i další?
F: Nemáme právo s tím něco dělat. Nemůžeme je omezovat na svobodě. Můžeme se snažit o ně postarat co nejlépe, aby se jim tady líbilo.
Chcete v přesidlování pokračovat? Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ho zatím pozastavil.
F: O tom bych zatím nespekuloval, budeme to s ministerstvem řešit. Chápeme, že to stát pozastavil. Cítíme i nějakou zodpovědnost. Byli jsme to my, kdo přesvědčil českou vládu, aby projekt schválila.
T: Uvítali bychom, kdyby vláda přesidlování například na šest měsíců pozastavila, sledovala ty zbývající, kteří tu jsou, a potom by se vidělo. Pokud bude rozhodnutí jiné, budeme to respektovat.