Fiala: Strach jsem neměl, riziko tam ale bylo

„Strach jsem neměl. Věděl jsem, že cesta má určitá rizika, ale hlavní byl ten cíl. Cestu jsem moc nezvažoval. Člověk má dělat věci, kterým věří a jsou správné. Tohle nezanalyzujete, nemůžete poměřit rizika. Ti lidé potřebují vidět na činech, že za Ukrajinou stojíme. Tohle byla věc, která nám přišla správná,” prohlásil po svém návratu premiér Fiala na pražském kbelském letišti.

„Všichni jsme si vědomi toho, co prožívají, že bojují za svoje životy, nezávislost a svobodu, ale také bojují za naši svobodu a nezávislost. Musíme je v tom boji podpořit, proto jsme tam jeli osobně. Dali jsme jim najevo, že nejsou sami, že stojíme za nimi a že jsme si vědomi toho, co pro nás dělají,” dodal.

Společně s ním se cesty zúčastnili polský premiér Mateusz Morawiecki, polský vicepremiér Jaroslav Kaczynsky a slovinský předseda vlády Janez Janša. Delegace do Kyjeva, který ruské invazní síly již zhruba dva týdny ostřelují, dorazila vlakem z Polska v úterý večer. Zpět na polské území se vrátila ve středu po 10. hodině dopolední.

Fiala ocenil statečnost Ukrajinců i jejich čelných politiků. „Byl jsem překvapen nejen statečností Ukrajinců a jejich vedení, ale také jejich racionalitou, strategickým uvažováním i způsobem, jakým prezident Zelenskyj vede Ukrajinu. To musí být velmi obtížné, když žijí v takových podmínkách,” řekl Fiala.

Premiér také popsal své pocity z návštěvy Kyjeva, kde je podle něj na první pohled patrné, že je země ve válce. „Je to město, které je ve válce. Je téměř vyprázdněno, projíždíte zátarasy. Celé jednání probíhalo v prostorách, které zajišťovaly určitou míru bezpečí,” popsal s tím, že míra bezpečí se ovšem nedala srovnat s jakýmikoliv jinými diplomatickými jednáními.

Cesta byla pro mnohé překvapením, provázely ji kvůli bezpečnosti tajnosti. „Cesta se plánovala velmi krátce. Na tom úmyslu jsme se domluvili předběžně v pátek ve Versailles. Definitivní potvrzení probíhalo až v pondělí. Vědělo to velmi málo lidí, z bezpečnostních důvodů,” přiblížil Fiala.

Nápad se prý zrodil před časem v hlavě slovinského premiéra Janši. I když o cestě věděl velmi úzký okruh lidí, premiéři dalších evropských zemí nabídku také dostali. Například slovenský premiér Eduard Heger se nezúčastnil, protože mu to bezpečnostní složky nedoporučily.

Fiala se k rozhodnutí dalších státníků vyjadřovat nechtěl. Na dotaz Novinek, zda cestu konzultoval s českými bezpečnostními složkami a jaké bylo jejich doporučení, reagoval následovně: „Jsou situace, kdy se musíte rozhodnout sami. A já jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl. Nebudu se schovávat za nějaká doporučení. Je to odpovědnost, která se pojí s pozicí premiéra.”

O cestě věděl podle Fialy také prezident Miloš Zeman, který s ní souhlasil. Naopak část Fialovy rodiny se to dozvěděla až z médií. „Řekl jsem to své manželce, ale požádal jsem ji, aby to dopředu neříkala ani mé mamince, ani dětem,” řekl český premiér.

K samotnému jednání mezi státníky Fiala řekl, že řešili otázky sankcí proti Rusku a jejich účinnosti či humanitární a vojenskou pomoc.

„Ukrajina v těchto dnech potřebuje především dodávky zbraní. Ukrajinci nesmírně statečně, chytře a strategicky bojují. Proti obrovské přesile mají šanci pouze tehdy, když jim západní země dodají dostatek vojenské pomoci. Nejvíce potřebují protitankové a protiletecké střely. Když tu mluvíme o tom, že je potřeba bezletová zóna, což není úplně reálné, tak Ukrajinci si ji dokážou vytvořit sami, když budou mít dostatek těchto střel,” uvedl Fiala.

Vyhlášení bezletové zóny opakovaně žádá ukrajinský prezident, Severoatlantická aliance (NATO) to ovšem odmítá, protože by se tím fakticky zapojila do války a konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem by mohl přerůst do globálního.