Extremisté se chtějí přiživit na odporu k opatřením

„Obecně je doba covidová spouštěčem specifické radikalizace a fenomén covid se stává nezanedbatelným mobilizačním hybatelem i pro některé příslušníky extremistické scény,“ řekl Právu Vojtěch Motyka, který v rámci pražské policie vede odbor extremismu a terorismu.

„Přestože je tradiční scéna ve stagnaci a mezi mnohými panuje silná animozita, dokázalo je téma covidu výrazně mobilizovat na jedno místo, v případě minulého roku na Staroměstské náměstí,“ poukázal policista na demonstraci odpůrců protiepidemických opatření z 18. října. Protest skončil násilnými střety mezi částí demonstrantů, zejména fotbalových chuligánů, s policejními pořádkovými jednotkami.

„Toto byl pro mě za celý minulý rok nejvýraznější prvek ve vývoji mobilizace tradiční extremistické scény,“ dodal Motyka.

Odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš rozpoznává tři základní skupiny, které si téma epidemie a boje proti opatřením vzaly za své. Jednak to je podle něj militantní chuligánská scéna, která ale není stabilně aktivní.

Dále zmiňuje dezinformační a konspirační scénu šířící hoaxy na sociálních sítích. „Nelze je snadno ideologicky zařadit, ale projevují se tam prvky nacionalismu, sympatie k současnému režimu v Rusku či nostalgie po sovětských časech. Tato část se covidu chytila, respektive protestů proti epidemickým opatřením,“ míní Mareš.

„A tématu se chopili také neonacisté, kteří se snaží v této souvislosti pracovat s teorií židovského spiknutí,“ doplnil.

„Řekl bych, že covid je pro ně tématem spíš z nouze, protože teď jiné nemají. Příklon k razantním akcím a vyjádřením je podle mého názoru způsoben tím, že tím cílí na část veřejnosti, která je se zvládáním epidemie v podání vlády nespokojená,“ myslí si Mareš.

Expert na extremismus přesto nyní nevidí potenciál, aby se radikálové mobilizovali ve větším počtu. „Když to řeknu lidově, máme tu hodně kohoutů na jednom smetišti. Tuhle část veřejnosti a toto téma se snaží využít více skupin, které zatím nejsou příliš propojené,“ tvrdí Mareš. Protesty navíc aktuálně limitují protiepidemická opatření.

Také podle ministerstva vnitra byla zmíněná demonstrace „hlavní událostí“ z pohledu pravicově extremistické scény. Zpráva resortu o projevech extremismu ve druhém pololetí loňského roku uvádí, že do výtržností se zapojili chuligáni i militantní neonacisté. A podle dokumentu zamýšleli rozpoutat podobné potyčky i o měsíc později na výročí sametové revoluce.

„Několik neonacistů a chuligánů mělo ambici zneužít k násilnostem i výročí 17. listopadu, ale nepodařilo se jim už napodruhé nashromáždit dostatečnou ‚bojovou sílu‘. Řadě militantů nestačilo vybít se v České republice, proto se zúčastnili i protestních shromáždění s potenciálem konfliktu s policií v Bratislavě či ve Varšavě,“ podotýká vnitro.

Covid po svém uchopila rovněž takzvaná alternativní média, přičemž se podle ministerstva vnitra loni věnovala dezinformacím a konspiračním teoriím o onemocnění a očkování proti němu. Zapojila se ale také do obhajování extremistů, a to zejména v souvislosti s pražskou demonstrací.

„Tato média se často zaměřovala na různé protesty proti vládním omezením. Po nepokojích na Staroměstském náměstí se některé tyto weby podílely na šíření lži o policejních provokatérech,“ popsal resort.