Exekutoři našli kličku u bagatelních exekucí, říká Hůle

U některých tzv. bagatelních exekucí totiž na konci minulého roku byla na splátku jistiny uhrazena jedna koruna. A to často, aniž by o tom dlužník věděl. Exekuční řízení tak pokračují dál.

„Podle našich interních informací se to týká řádově několika tisíc exekucí,“ řekl Právu Hůle. „Dostali jsme se k tomu tak trochu náhodou, když jsme mapovali situaci k vyčíslení od jednoho z exekutorů, kde on uvedl, že u některých exekucí byla uhrazena jedna koruna, a to na splátku jistiny, což je základní dlužná částka,“ vysvětlil.

Je to podle Hůleho absurdní, protože exekutoři obyčejně nejdříve hradí své náklady.

„Před lednem byla dokonce jistina poslední v řadě hrazených pohledávek,“ dodal Hůle. Za splátkami po koruně je podle něj jednoznačná snaha vymanit tyto exekuce z režimu jejich zastavování.

Uhradit korunu na dotyčnou exekuci mohl podle něj dotyčný exekutor, věřitel či advokát s nimi spojený.

Hůle také na svém twitterovém účtu ukázal několik fotografií listin vztahujících se k dotyčným exekucím.

Podle mluvčí exekutorské komory Evy Rajlichové ale z těchto konkrétních snímků nelze určit, zda jde, nebo nejde o pokus o obcházení zákona.

Rajlichová dodala, že už při tvorbě novely exekučního řádu komora upozorňovala, že pro věřitele je jednodušší zajistit plnění splacením v řádu několika korun než zaplatit zálohu na další vedení exekuce ve výši 500 korun.

„Někteří věřitelé takto postupovat mohou, aby zabránili tomu, že se jimi zahájená exekuce zastaví. Exekutor se pak dostává do nelehké situace, kdy nemusí mít všechny potřebné informace. Zda takové plnění započítá jako vymožené a exekuce povede dál, nebo ho nezapočítá a exekuci zastaví, je součást jeho rozhodovací činnosti,“ dodala Rajlichová.

Exekutor podle ní při rozhodnutí musí vzít v potaz všechny okolnosti případu, které jsou mu známy. „Je jistě rozdíl, když exekutorovi přijde do spisu po určité době izolovaná platba, oproti situaci, kdy exekutorovi najednou do stovky spisů přijde platba jedna koruna, nebo dojde k situaci, kdy exekutorovi věřitel oznámí, že mu sto dlužníků ‚najednou‘ zaplatilo pár korun do každého spisu,“ řekla mluvčí exekutorské komory s tím, že exekutor musí dbát ochrany práv i dlužníků.

V případě, že dojde k závěru, že přijatá platba není vymoženým plněním, protože jde o obcházení zákona, exekuci zastaví. „Věřitel má možnost se proti tomu bránit odvoláním. Situaci pak posoudí odvolací soud,“ konstatovala.

I podle ministerstva spravedlnosti pak v této otázce může závazný výklad podat pouze nezávislý soud.

„Pokud by třetí osoba plnila proti vůli dlužníka, nejde o plnění jeho dluhu. Jde o plnění bez právního důvodu, a tedy bezdůvodné obohacení. Lze tedy dovodit, že i v exekučním řízení může třetí osoba plnit dlužníkův vymáhaný dluh pouze se souhlasem dlužníka,“ citoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka výklad k paragrafu občanského zákoníku, jenž se exekucí týká.

Pokud je plněno bez tohoto souhlasu, nepůjde podle tohoto výkladu o plnění uvedeného dluhu, ale o plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. „Dlužník může danou situaci řešit podáním návrhu na zastavení exekuce,“ zakončil mluvčí ministerstva.