Článek
Mohou obrovské eurupce sopky na Islandu ovlivnit klima?
Ano, mohou. Záleží na dalším vývoji erupcí, tedy především jak dlouho budou trvat. Například výbuch sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991, což byla nejprudší exploze 20. století, vedl k tomu, že následující rok došlo k ochlazení světového klimatu přibližně o půl stupně. Obdobné důsledky měl i výbuch sopky sv. Helena v roce 1980. Pevné částice z erupce rozptýlené v aerosolu způsobují ochlazování. Samozřejmě se to časem i po Pinatubu vyrovnalo.
Jak se případné globální ochlazení způsobené částicemi ze sopky může konkrétně odrazit na počasí u nás?
Jakým způsobem se případně těch půl stupně skutečně projeví na režimu počasí, to vám nikdo neřekne.
| Popel z islandské sopky drží leteckou dopravu nad Evropou v šachu |
|---|
| Co se může stát, když letadlo vlétne do sopečného oblaku |
Můžete odhadnout, jak dlouho budou erupce trvat?
Nevím, nejsem vulkanolog, ale může to být záležitost několika dnů, ale i měsíců.
| Animace Norského meteorologického úřadu ukazuje, jak by se do neděle 18.dubna měl šířit vulkanický mrak. Předpověď ukazuje, že pokud sopka bude dál chrlit popel, mrak se bude šířit dále na jih a jihovýchod. Na podkladu jsou černou linkou znázorněny obrysy Evropy (dobře jsou vidět obrysy jižní Evropy ve středozemním moři na spodním okraji mraku). Žlutá barva přitom ukazuje prach, který spadne sám od sebe, červená barva částečky, které se na zem dostanou s deštěm, a černá barva znázorňuje prach, který zůstává v atmosféře. Satelitní snímky ukazují různé pohledy na bouřící sopku, černobílé radarové snímky pak ukazují tři krátery, které tvoří vulkán. |
Zatím vás tedy erupce nechávají v klidu?
To je velice relativní. Když se zastavuje letecká přeprava, tak mne to v klidu nenechává, protože se to i mne osobně týká. Z pohledu klimatu mne to zatím v klidu nechává, ale kdyby erupce trvala půl roku, tak rozhodně nikoliv, protože světové klima by to ovlivnit mohlo. Pak bychom se museli spojit s dalšími odborníky ve světě, a to i na sopečnou činnost, a situaci analyzovat.
Ve Skotsku se prach začal v pátek snášet už na zem, ale podle oborníků by neměl lidem způsobovat vážnější zdravotní potíže. Nemusí se lidé v Česku obávat spadu prachových částic a případných dopadů na zdraví, třeba dýchacích obtíží?
Myslím, že lidé u nás ten prach nezaznamenají. Na přízemních hodnotách polétavého prachu se mrak zatím neprojevuje. Erupce prachu a částic jde do výšky sedmi až deseti kilometrů. Proto nejsou zastaveny například nízké lety a vrtulníky, kde prach není. Ten ohrožuje vysoko letící letadla.
V páteční předpovědi ČHMÚ se uvádí, že se mrak u nás může „projevit jemným nánosem na předmětech na zemi.“ Takže přece jenom něco na nás asi spadne a budeme to dýchat?
Jemné částice popela, které by mohly pronikat hluboko do dýchacího ústrojí, budou klesat z velkých výšek velmi pomalu a lze předpokládat, že se postupně rozptýlí. Neočekáváme, že by na území ČR v důsledku výskytu sopečného popela došlo k nárůstu koncentrací poletavého prachu, které by mohly ohrozit zdraví lidí.
V průběhu delší doby ovšem stále nelze vyloučit, že i v nižších výškách se vyšší koncentrace prachu projeví. Kdyby k tomu došlo, tak prach může mít dopad na lidské zdraví, na dýchací potíže, tedy jestliže se bude jednat o skutečně velice malé částice. Zatím ale nemám představu o velikosti části, které z erupce jdou.
| Sopečný precedent |
|---|
| Emise ze sopek jsou hlavními přirozenými zdroji plynů, které způsobují kyselé deště.Sopka Pinatubo na Filipínách v roce 1991 vyvrhla do atmosféry 10 km³ hornin a popílku. To bylo nejvíce ve 20. století. Výška kouřového sloupce dosáhla 40 km. Malé aerosolové částice putovaly kolem planety ještě měsíc po výbuchu a způsobily ochlazení klimatu. Výbuch tehdy také poškodil americkou leteckou základnu Clark, která byla poté uzavřena. |
| Zdroj: Wikipedia |