EK: Babišovy fondy jsou proti dobrým mravům

To podle auditorů Evropské komise (EK), jejichž zprávu zveřejnila média, sice „formálně naplňuje zákonné požadavky, ale ve skutečnosti je proti smyslu zákona“ a nemělo by být uznáno platným.

„Pokud zakladatel na sebe vzal roli zakladatele, beneficienta i správce, je zřejmé, že fond je účelný. Zdá se, že tyto svěřenské fondy se této situaci přinejmenším blíží, protože pan Babiš je zakladatelem a zároveň i beneficientem a současně … uplatňuje rozhodující vliv na správce prostřednictvím rady protektorů (fondů),“ napsali unijní auditoři.

„V tomto světle se jeví, že svěřenské fondy byly založeny v rozporu s paragrafem 580 českého občanského zákoníku,“ upozornili dále a ocitovali paragrafové znění odst. 1, podle něhož je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, neplatné.

Auditoři, kteří v ČR pobývali několik týdnů na přelomu ledna a února, zkoumali dotace pro firmy koncernu Agrofert od června 2011 do července 2018.

V roce 2011 vstupoval Andrej Babiš do politiky. V tomto roce byla založena iniciativa, z níž se pak vyvinulo hnutí ANO. V srpnu 2018 pak byla zpřísněna evropská legislativa, když začalo platit nové nařízení o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Unie. Nařízení schválily všechny členské státy, tedy i ČR.

Právo už dříve informovalo, že podle zprávy premiér Babiš nařízení porušuje, neboť článek 61, odst. 3 nařízení EU stanovuje: „Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů…, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodu jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací,“ za něhož se považují i „vnitrostátní orgány na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost“.

Auditoři shrnují, že Babiš byl ještě jako ministr financí do května 2017 jediným akcionářem skupiny Agrofert a měl zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu. Uvádějí i konkrétní kroky prokazující, že Babiš Agrofert řídil, například že v prosinci 2016, kdy byl ministrem financí, odvolal jednoho člena představenstva.

Z titulu svých funkcí měl Babiš vliv na rozpočtovou politiku ČR a rozdělování peněz z EU. Unijní úředníci to dokládají na rozhodnutích vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), jíž premiér donedávna předsedal.

A jak už Právo psalo, auditoři vyjmenovávají řadu důvodů, proč považují Babiše za osobu ovládající Agrofert i po jeho převedení do svěřenských fondů. Zmiňují, že premiér je zakladatelem i obmyšleným, tedy tím, kdo má z uloženého majetku prospěch a k němuž se majetek po zrušení fondů zase vrátí. Připomínají, že v tzv. radě protektorů figuruje Babišova manželka Monika.

Audit se zabýval dotacemi na 39 projektů ze tří unijních fondů: sociálního, pro regionální rozvoj a fondu soudržnosti. Nevěnoval se platbám ze zemědělského fondu pro rozvoj venkova, ten byl předmětem druhého auditu, na jehož závěrečnou zprávu se teprve čeká.

Agrofert celkem získal z výše uvedených fondů podporu na 101 projektů za 1,7 miliardy korun, z nichž bylo z EU proplaceno zhruba 1,3 miliardy.

Auditoři prozkoumali projekty za 1,3 mld. Kč, přičemž stoprocentně se věnovali dotacím ze sociálního fondu od roku 2012 pro společnost Synthesia, mediální skupinu Mafra a pro digitální firmu Acomware, jež spadá pod Mafru. A nevynechali jedinou dotaci od roku 2014 v gesci ministerstva životního prostředí, vedeného po celou tuto dobu Richardem Brabcem (ANO), do té doby ředitelem Lovochemie, kterou Agrofert rovněž vlastní.

Úředníci nakonec nenařídili vracení peněz u dotací do 9. února 2017, kdy Babiš vložil Agrofert do fondů na základě novely zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš), ačkoliv ani v tomto období podle nich český stát nezajistil efektivní kontrolu.

Korekce, a to stoprocentní, už ale nařídili u 17 projektů z rozvojového a sociálního fondu z období po 9. únoru 2017. Celkem jde o 282 milionů Kč z rozvojového fondu a 949 680 Kč ze sociálního. A jelikož neuspokojivý stav pokračuje podle zprávy i po srpnu 2018, také zde auditor hovoří o nutnosti stoprocentního vrácení peněz. Částka zmíněná není.

Kromě toho ale auditoři identifikovali individuální chyby v proplácených projektech, takže ČR doporučují znovu prověřit všechny dotace udělené po 9. únoru 2017 a vztahující se až k roku 2014. Právo už psalo, že chyby byly např. v 50milionové dotaci pro Lovochemii i stomilionové dotaci na linku pro toastový chléb Penam. Zda jsou částky započítané do výše zmíněných téměř 383 milionů, není z dokumentu jasné.

„Audit stále nemáme, máme jen informace z médií. Z projektů, o kterých se zatím veřejně hovoří, že jsou údajně problematické, nám bylo fyzicky v součtu proplaceno 155,1 milionu korun. Jiné uváděné částky nejsou správné. Bilanci proplácení prostředků mezi EU a ČR ale neznáme. Jakmile budeme mít audit k dispozici, provedeme jeho právní analýzu. Pak oznámíme další kroky,“ řekl Právu mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. EU loni všechny dotace Agrofertu pozastavila.