Článek
Aby novela trestního řádu vešla v účinnost, musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Pokud se tak stane, měly by v Česku zůstat pouze dva typy věznic, a to se zvýšenou ostrahou a s ostrahou. Nyní jsou navíc ještě věznice s dozorem a dohledem.
O umístění vězňů by pak nerozhodovali pouze soudci, nýbrž právě zákon. Ministerstvo spravedlnosti totiž upozornilo, že soudy rozhodují rozdílně. Vězni, kteří spáchají obdobné trestné činy a mají i stejnou délku trestu, končí v různých typech věznic.
Do vězení se zvýšenou ostrahou by tedy automaticky putovali pachatelé, kteří jsou odsouzení k výjimečnému trestu. Dále členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Ostatní by putovali do věznice s ostrahou.
Lidé odpykávající si trest ve věznici se zvýšenou ostrahou by také nesměli mít vycházky a Vězeňská služba by jim nesměla povolit přerušení výkonu trestu.
Novela insolvenčního zákona
Sněmovna v pátek ve třetím čtení také schválila novelu insolvenčního zákona, která posiluje dozor nad insolvenčními správci. Měla by tak omezit šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužování firem.
Vládní novela má za cíl zastavit fiktivní vytváření provozoven, díky nimž by insolvenční správci mohli získat více zakázek. Nově by správci měli mít pouze jednu pobočku v každém soudním obvodu.
Sněmovna v pátek ve třetím čtení schválila také vládní návrh zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. Díky normě by se mohly oběti majetkové trestné činnosti snáze dostat k majetku, o který přišly, a to z peněžitých sankcí či z propadlého majetku.
Nyní podle ministerstva spravedlnosti poškození neměli příliš velké šance se domoci svého původně třeba odcizeného majetku, protože pachatel má málokdy majetek, ze kterého by se mohli „hojit”.
Nově by oběti majetkových trestných činů mohl uspokojit soud. Musely by své nároky ovšem vznést v trestním řízení.
Větší ochrana pro seniory
Poslanci také schválili větší ochranu některým obětem trestných činů, a to zejména starším lidem, ale i obětem trestného činu teroristického útoku. Nyní tedy budou patřit mezi zvláště zranitelné oběti, stejně jako děti.
Poškození z těchto kategorií by tak například mohli být vyslechnutí pouze jednou. Případně by si mohli vybrat, zda si s nimi výslech povede policista či policistka. Bude jim také nabídnuta bezplatná odborná pomoc nebo právo na zabránění kontaktu s pachatele, zejména pokud jde o bezprostřední vizuální kontakt.
Vládní novela přitom nemá žádnou přesně stanovenou věkovou hranici, která by stanovila obětem trestných činů automaticky zvláštní práva. Rozhodovat budou orgány činné v trestním řízení, a to zejména s ohledem na zdravotní a psychický stav oběti.