Článek
O záměru policie rozdělit vyšetřování v úterý informoval server iRozhlas.cz s odvoláním na lékařské zprávy, které Babiš mladší i Bobeková doručili vyšetřovatelům. Podle předložených dokumentů duševní stav obou vylučuje, že by byli schopni se zúčastnit trestního řízení. Policisté přesto vyšetřování zahájili s poukazem na to, že jak Babiš junior, tak Bobeková zvládali náročná povolání.
Podle vyšetřovatelů jsou však argumenty obou premiérových potomků „účelové a obstrukční”. Mimo jiné připomínají, že Bobeková se aktivně podílela na konzultacích projektu farmy Čapí hnízdo a Babiš mladší byl dopravním pilotem s licencí umožňující pilotovat Boeing 737.
Babiše mladšího vypátrali reportéři Seznam Zpráv ve Švýcarsku. Mimo jiné uvedl, že byl v souvislosti s vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo odvezen na Krym, neboť jeho otec si prý přál, aby zmizel. [celá zpráva]
Podle dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha proto nyní policie v rámci urychlení vyšetřování zvažuje rozdělení případu. Doba pro jeho vyšetření byla prodloužena do konce letošního roku.
Čapí hnízdo |
---|
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. |
Kvůli podezření z pokusu o dotační podvod je v kauze Čapí hnízdo stíháno sedm lidí. Vedle premiéra Babiše a jeho dospělých dětí i jeho manželka Monika Babišová, švagr Martin Herodes. Babiš obvinění z podvodu opakovaně odmítá.
Policie původně stíhala 11 lidí. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a další tři z nich ale uspěli se stížností proti stíhání. [celá zpráva]
Společnost Imoba z koncernu Agrofert, které v minulosti získala na projekt Čapí hnízdo dotaci 50 milionů korun, peníze koncem června vrátila. [celá zpráva]
Kauza Čapí hnízdo |
---|
Je to farma s konferenčním centrem na Benešovsku, která vyrostla na místě bývalého statku a lihovaru. Práce na projektu začaly v roce 2006, areál byl otevřen v roce 2010. |
V roce 2008 získal projekt s názvem „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ 50milionovou dotaci určenou na podporu malých a středních podniků. O dotaci žádala společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., která měla akcie na majitele. Kdo byl jejím skutečným majitelem, není jasné. |
Před získáním dotace a po uplynutí doby, kdy měla společnost v souladu s dotačními podmínkami udržovat projekt naživu, farma patřila pod Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Ten se v dokumentu Matrix AB z roku 2015 k farmě hlásí jako ke svému nápadu. |
Farma už v průběhu stavby přitahovala pozornost médií – pod Agrofertem by totiž na dotaci pro malé podniky nedosáhla. Tento zájem ještě vzrostl po Babišově vstupu do politiky v roce 2011 a po úspěchu jeho hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Babiš odmítal, že by farmu v době, kdy měla být malým podnikem, vlastnil. Označoval se za „strategického partnera“. |
K otázce skutečného vlastníka Babiš v průběhu času uváděl rozporuplné odpovědi, jako že neví, že farmu vlastní „nějací advokáti“, nebo že v době žádosti o dotaci ji vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. |
Dotací pro farmu se zabýval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ze tří odstavců, které české úřady z jeho 50stránkové zprávy o Čapím hnízdě oficiálně zveřejnily, vyplývá, že našel jisté „nesrovnalosti“ a doporučil, aby farma nedostala peníze z eurofondů. Podle informací z médií je ve zprávě zmiňován trestný čin podvodu a poškozování zájmů Evropské unie. |