Hlavní obsah

Důvěra v prezidenta klesla, pohoršila si vláda i poslanci

Novinky, Jan Středa

Důvěra lidí v prezidenta klesla v březnu o šest procentních bodů, Miloši Zemanovi tak věří polovina obyvatel. Češi věří méně i vládě či poslancům. Naopak největší důvěře se tradičně těší starostové (63 procent), vyplývá z šetření CVVM.

Foto: David Ryneš, Novinky

Vývoj důvěry v prezidenta Miloše Zemana

Článek

Na druhém místě žebříčku se těsně za starosty umístila obecní zastupitelstva s 62 procenty, za nimi následuje prezident s podporou 50 procent. Krajským zastupitelům důvěřuje 45 procent dotázaných, hejtmanům 41 procent, vládě 35 procent, senátu 32 procent a Poslanecké sněmovně 27 procent lidí.

Důvěra oproti minulému měsíci klesla všem institucím, jen krajská zastupitelstva zůstala na stejné úrovni. Největší pokles zaznamenal prezident, a to o šest procentních bodů, o pět procentních bodů klesla důvěra v poslance. Vláda a hejtmani si pohoršili shodně o tři procenta.

Důvěra ústavním institucím (v procentech)
1/20182/20183/2018
Prezident555650
Vláda323835
Poslanecká sněmovna293227
Senát303432
Krajské zastupitelstvo454545
Obecní zastupitelstvo636462
Starosta646463
Hejtman424441
zdroj: CVVM

„Z podrobnější analýzy vyplývá, že důvěra prezidentovi roste a nedůvěra klesá s narůstající spokojeností se současnou politickou situací, s posunem po škále politické orientace od pravice k levici a rovněž se stoupajícím věkem. Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, dělníci z polokvalifikovaných a nekvalifikovaných profesí, lidé se středním vzděláním a vyučení bez maturity, věřící katolíci, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského a Olomouckého kraje, lidé z měst s populací od 15 do 30 tisíc, voliči ANO, ČSSD, KSČM či SPD a ti, kdo důvěřují ostatním ústavním institucím,“ shrnula agentura.

Vládě v demisi, která nezískala důvěru Sněmovny, důvěřují častěji voliči ANO, lidé spokojení s ekonomickou situací a ti, kteří důvěřují ostatním ústavním institucím.

Spokojenost s politickou situací v březnu vzrostla ze 17 na 18 procent. Nespokojenost však také zaznamenala nárůst, a to ze 44 na 49 procent. Nejednoznačné pocity má 30 procent lidí.

Do průzkumu se zapojilo 1061 respondentů.

Výběr článků

Načítám