Článek
Na druhém místě žebříčku se těsně za starosty umístila obecní zastupitelstva s 62 procenty, za nimi následuje prezident s podporou 50 procent. Krajským zastupitelům důvěřuje 45 procent dotázaných, hejtmanům 41 procent, vládě 35 procent, senátu 32 procent a Poslanecké sněmovně 27 procent lidí.
Důvěra oproti minulému měsíci klesla všem institucím, jen krajská zastupitelstva zůstala na stejné úrovni. Největší pokles zaznamenal prezident, a to o šest procentních bodů, o pět procentních bodů klesla důvěra v poslance. Vláda a hejtmani si pohoršili shodně o tři procenta.
Důvěra ústavním institucím (v procentech) | |||
---|---|---|---|
1/2018 | 2/2018 | 3/2018 | |
Prezident | 55 | 56 | 50 |
Vláda | 32 | 38 | 35 |
Poslanecká sněmovna | 29 | 32 | 27 |
Senát | 30 | 34 | 32 |
Krajské zastupitelstvo | 45 | 45 | 45 |
Obecní zastupitelstvo | 63 | 64 | 62 |
Starosta | 64 | 64 | 63 |
Hejtman | 42 | 44 | 41 |
zdroj: CVVM |
„Z podrobnější analýzy vyplývá, že důvěra prezidentovi roste a nedůvěra klesá s narůstající spokojeností se současnou politickou situací, s posunem po škále politické orientace od pravice k levici a rovněž se stoupajícím věkem. Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, dělníci z polokvalifikovaných a nekvalifikovaných profesí, lidé se středním vzděláním a vyučení bez maturity, věřící katolíci, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského a Olomouckého kraje, lidé z měst s populací od 15 do 30 tisíc, voliči ANO, ČSSD, KSČM či SPD a ti, kdo důvěřují ostatním ústavním institucím,“ shrnula agentura.
Vládě v demisi, která nezískala důvěru Sněmovny, důvěřují častěji voliči ANO, lidé spokojení s ekonomickou situací a ti, kteří důvěřují ostatním ústavním institucím.
Spokojenost s politickou situací v březnu vzrostla ze 17 na 18 procent. Nespokojenost však také zaznamenala nárůst, a to ze 44 na 49 procent. Nejednoznačné pocity má 30 procent lidí.
Do průzkumu se zapojilo 1061 respondentů.