Dušek: Zlom může nastat ve druhé polovině dubna

Nechci mluvit negativně a dá se říct, že k lepšímu se už obrátila, protože dál neeskaluje. Rizikové scénáře předpovídaly další růst po 1. březnu, a k němu nedošlo. Tento týden jsme ale stále ve velmi rizikovém bodě zlomu.

Bohužel v nemocnicích je ještě poměrně velký počet pa­cientů. Zřejmě nebude dál růst, ale tok pacientů bude stále velmi vysoký. Minulý týden bylo každý den diagnostikováno velké množství rizikových, polymorbidních pacientů s covidem-19. Zhruba třetina z nich bude potřebovat nějakou formu nemocniční péče. Kalkulujeme s tím, že v dalších dnech ještě proběhne minimálně šest až sedm tisíc nových hospitalizací.

Podle optimistických scénářů se to otočí k lepšímu spíš příští týden a dál. Zásadní zlom ale čekejme, až nastoupí efekt vakcinace seniorních skupin. Už nyní má za sebou jednu dávku vakcíny zhruba 60 procent lidí starších osmdesáti let a 30 procent má očkování ukončeno oběma dávkami. Nabíhá očkování u lidí starších 70 let, je tam zhruba 20 procent s jednou dávkou.

Dá se očekávat, že u seniorů se efekt vakcinace populačně projeví v druhé polovině dubna. Očkování brání zejména těžkému průběhu nemoci, a pokud se synergicky sejde standardní brždění s efektem vakcinace, tam bych očekával mnohem optimističtější čísla.

Máme tři, ale ten nejrizikovější je už zastaralý, protože počítal s možností, že nebude prodloužen nouzový stav a dojde k otevření všeho. Proto jsme vytvořili scénář, do jehož modelu jsme dali nekontrolované šíření. Je to tedy naštěstí nerealistický scénář. Další dva počítají s různou rychlostí brždění epidemie a realističtěji se jeví pomalejší scénář, tedy prostřední. Ten předvídá zahájení poklesu zátěže v nemocnicích po 20. březnu.

Ty scénáře nedefinují zpřísňování opatření. Pracují s úrovní redukce mobility a se snižováním počtu rizikových kontaktů. Nošení FFP2 respirátorů a další opatření takový potenciál mají, ale ve chvíli, kdy nejsou důsledně dodržována, nemohou se plnohodnotně projevit. Nošení respirátorů bylo zavedeno relativně pozdě, ale přitom je to úplně jiná ochrana než rouška. Je to viditelná změna.

Do rychlého scénáře jsme dali předpoklad, že se opatření začnou důsledněji dodržovat. Například nárůst lidí na home officu, kde je pořád rezerva. Rovněž omezení setkávání lidí z různých komunit například v rekreačních střediscích. Tady jsme očekávali další snížení rizikových kontaktů. Přinejmenším částečně k tomu došlo. Eskalace růstu se zastavila, mohlo to být mnohem horší. Tento týden je zlomový proto, že jsme čtrnáct dní od 1. března, kdy byla přijata přísná opatření, a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Pokud se něco dramaticky nezmění, tak v druhé polovině dubna by čísla mohla být velmi přijatelná. Nechci hovořit o konkrétních počtech, ale znovu zdůrazňuji, že jak postupuje očkování, tak bych v půlce dubna čekal, že se nemocnicím uleví.

Předpovídali jsme dvacet tisíc a v nejrizikovější eskalaci až třicet. Vycházeli jsme z nekontrolovaného šíření nemoci, pokud by se nedodržovala opatření. Dynamika, kterou to nabralo, skutečně na tento nárůst ukazovala.

Když se podíváte na denní hodnoty, narostlo to až k 17 tisícům a pak se křivka začala oplošťovat, což je dobře. Opravdu došlo ke snížení rizikových kontaktů, poklesla mobilita na pracovištích. Opatření se evidentně víc dodržují a nyní jsme, doufejme, na cestě k podstatnému zpomalení šíření nákazy.

S kolegy jsme se sešli a byla to velmi konstruktivní schůzka. Každý model je kritizovatelný, avšak různé modely, které nyní dělá několik skupin, se ve výstupech principiálně shodují. Tato konkrétní výtka není úplně správná. Naše dlouhodobé modely pracují s odhadem podílu populace, která je imunní a je vyřazena z koloběhu. Zatím to jsou jen ti, co covid-19 měli nebo zemřeli, a teď do toho významněji vstoupí nový faktor, a to je imunizace očkováním.

Ano, opravdu výrazně. U zdravotnických pracovníků již nastalo proočkování vysoké úrovně, asi 55 procent, hlavně v akutní lůžkové péči, kde je to velmi potřeba. Tam je to u lékařů 73 procent a u sester 55 procent, a zde nákaza klesla skutečně dramaticky. Nakažených lékařů dnes přibývají jen jednotky denně.

Samozřejmě, ale my umíme odlišit vakcinované osoby a to, co teď říkám, je čistě zpráva o tom, že kdo byl naočkován, je skutečně rezistentní. Procento nákaz po očkování je u nich zcela zanedbatelné a většinou souvisí s tím, že se dotyčný nakazil ještě předtím nebo hned potom, co dostal první dávku očkování. Zpráva, že vakcinace člověka chrání, je jednoznačná. Zvlášť u zdravotníků, kteří jsou častěji testováni, tam ty záchyty nákaz máme šanci dobře vidět.

Celý systém se teď učí vykazovat ta čísla. Máme za sebou první dva týdny sledování výkazů a hlášení z firem, zrovna teď budu připravovat první skutečně komplexní analýzu dat. Antigenní testy by měly zachytit člověka, který je v danou chvíli infekční, v každém případě by se měly často opakovat. Tím částečně kompenzujete sníženou citlivost.

Nechci dávat knížecí rady, ale určitě častěji. Doufám, že efekt to přinese, ale pokud z čísel vyleze opak, určitě ho zveřejníme. Na konci tohoto týdne už asi budeme moudřejší.

Atypický den, kdy něco vyskočí nahoru nebo naopak hodnoty poklesnou, je dost častý. Proto nejsem přítelem srovnávání konkrétních dnů, jako je pátek versus minulý pátek. Ideální je sedmidenní klouzavý průměr. Mezinárodní statistiky zveřejňují všechny klíčové parametry na dvoutýdenní fázi, což zhruba odpovídá životnímu cyklu chování viru, a klouzavé průměry vás zbaví problémů s víkendem a podobně.

To vybočení je dost často logistická záležitost. Na minulou sobotu se nashromáždilo větší množství testů z pátku, které se nestihly doanalyzovat a spadly do soboty. Tento pátek se stalo to, že celý centrální systém migroval na nové servery a některé laboratoře přeřadily noční vzorky do druhého kalendářního dne. Tedy den ze dne ta čísla vůbec nemá smysl sledovat, tím méně absolutní hodnoty.

To nebudu komentovat, ale má to velice omezenou informační hodnotu, to je pravda. Stačí, aby se ve třech největších laboratořích něco stalo. Může to být nevinná věc, jako výpadek proudu. Některé noční vzorky pak jsou do systému zadány na druhý den. Ale například průměr pracovních dnů celého týdne vám krásně ukáže dynamiku, jestli to roste, nebo klesá. Můžete se dívat i na průměry víkendových hodnot odděleně, možností, jak zabránit zkreslení z konkrétního dne, je mnoho.

Jde o relativní pozitivitu záchytu a ta má největší význam u testů z diagnostické a klinické indikace, což jsou v drtivé většině PCR testy. Logicky jejich relativní pozitivita musí být vyšší než u testů z plošného testování populace a dobře koreluje s vývojem epidemie. Je to tedy velice cenný parametr.

Ano, centrální systém umožňuje sledovat výskyt nákaz i po prodělaném očkování. Reprezentativní to nyní začíná být u zdravotnických pracovníků, případně u seniorů ve věku 80+, protože tyto skupiny jsou již dostatečně proočkovány, a začínáme vidět relativně dlouhý časový úsek po očkování. Po první dávce očkování evidujeme 2,4 procenta nově nakažených, avšak naprostá většina těchto nákaz byla zjištěna krátce po očkování, kdy ještě nemohla být vytvořena jakákoli imunitní ochrana, a dotyční lidé se virem nakazili těsně před nebo krátce po vakcinaci.

Po druhé dávce očkování jsou nákazy velmi vzácné, zhruba 0,2 procenta, a většina z nich byla opět zjištěna velmi krátce po aplikaci očkování. U takto nakažených v naprosté většině pozorujeme velmi mírný průběh nemoci, bez těžkých následků. Ačkoli jsou tato data stále ještě pilotní, jistě dokládají pozitivní efekt vakcinace.

Zveřejňuje se nyní s časovým odstupem, který možná zkrátíme. Ve velkém množství záznamů trvá relativně dlouho, než se odhlásí ti, kteří jsou vyléčení, a to je velká masa lidí. Zpětně se dohlašují i zemřelí.

Ve chvíli, kdy počet lidí, kteří mají ve stejnou chvíli covid, počítáte tak, že berete počet nově diagnostikovaných a odečítáte zemřelé a vyléčené, kteří se ale ohlašují zpětně, tak to číslo nedává na denní bázi vůbec žádný smysl. Kdežto s odstupem dvou tří týdnů už je to relevantní odhad. V žádném případě ten údaj nemažeme, nic nechceme zatajovat, jen jej nezveřejňujeme každý den. Ve chvíli, kdy virová nálož klesne, budeme ho zveřejňovat častěji.

To je klasický víkendový jev, který nejde nemocnicím zazlívat, že nestíhají zadávat o víkendu všechny parametry. V pátek se hodně propouští, takže nemocnice zadávají v pátek velké množství vyléčených.

Velmi často je už léčebný postup takto nastaven. Když je třeba člověk přijat v pondělí, dá se léčba nastavit tak, aby během pracovního týdne, pokud není v těžkém stavu, odešel. I sami lidé chtějí v pátek odejít, když nemají vážnější potíže. Čísla o víkendu částečně klesnou a v pondělí je většinou nemocnice dohlásí. To neplatí pro jednotky intenzivní péče, které mají svůj vlastní systém zadávání, a na něm můžeme dobře sledovat, co se děje. Nyní jsme stále kolem 1800 pacientů na intenzivních lůžkách.

Může. V tuto chvíli ale vzhledem k tomu, že počet zranitelných a nově nakažených pacientů v populaci zůstal stabilní, tak si myslím, že to bude stagnovat a pak klesat. Ale dva tisíce byly reálná hodnota v jednom z rizikových scénářů.

Ještě ano.

Je to pravda, mírně narůstá počet mladších lidí s vážným průběhem. Je třeba se o tom bavit z obou úhlů pohledu, ale relevantní je absolutní počet. A vidíme, že od ledna narůstá absolutní počet lidí, kteří mají tak těžký průběh, že končí na jednotce intenzivní péče.

A narůstá to už v kategorii lidí mladších padesáti let. Nejsou jich tisíce, ale nárůst to je. Samozřejmě se zvyšuje procento těchto lidí, protože těch nejstarších naopak ubývá v důsledku pokračujícího očkování. Tento jev pozorujeme ve všech regionech, v každé nemocnici to ale vychází jinak.

Intenzivně se na ní pracuje. Stahujeme podrobné zprávy z nemocnic, kterým se věnuje ustavený panel expertů. Je to opravdu velký objem práce. Panel expertů prohlíží klinické záznamy, jsou do něj zařazeni významní klinici, kteří mají teď nejvíc práce, starají se o covidové pacienty, a toto dělají ve volném čase po večerech. Kolega Miroslav Zvolský, který to má na starosti, mi ale potvrdil, že kolem 10. dubna budou mít zhodnocený skoro celý rok 2020.