Dušek: Nevěřím, že lidé jsou proti očkování, často jsou jen pohodlní

Je to nárůst, ve kterém se kloubí běžný nárůst, jenž přichází vždy po víkendu, a zároveň dynamické zesilování epidemie. Nákaza se v populaci poměrně volně šíří, protože je tu stále velké množství nenaočkovaných lidí, takže to šíření je poměrně svobodné a vše se málo dodržuje.

Počty opravdu rostou a právě tento týden začal až skokovou změnou, za pondělí bylo dohlášeno 77 příjmů celkem. Bohužel se to týká i jednotek intenzivní péče, kde je nyní léčeno 113 pacientů s komplikovaným průběhem covidu-19, to je opět významný nárůst proti minulému týdnu, až o 40 procent. Zátěž nemocnic bohužel roste a s vysokou pravděpodobností poroste i dále.

Vysvětlení je úplně jednoduché. Jednak narůstají počty hospitalizací v neočekávané části populace a jednak částečně ti očkovaní, kteří mají těžší průběh, jsou opravdu seniorní lidé. Týdně je to zatím relativně málo lidí, takže se dají i individuálně sledovat. Jsou to většinou velmi seniorní pacienti, starší 75 let, s větším množstvím chronických chorob, takže ta vakcinace evidentně buď vyprchala, nebo nemohla toho daného člověka dostatečně chránit.

Čím více lidí totiž bude déle po vakcinaci, zejména v těch seniorních skupinách, tím více na podzim poroste pravděpodobnost, že se mohou nakazit. To ale nic nemění na tom, že efekt vakcinace je dramatický, a ukazují to i všechny statistiky.

Z nově potvrzených případů tvoří tyto nákazy 20 až 25 procent. Velká část případů, přibližně 42 procent, po dokončeném očkování byla potvrzena s odstupem 4 až 6 měsíců od očkování. Tento efekt nyní vidíme zejména u populace starší 65 let.

Nákazy obecně narůstají ve všech věkových kategoriích, seniory nevyjímaje. Do podzimu lze očekávat, že čím starší lidé, tím větší pravděpodobnost částečné ztráty ochrany. V populaci nad 65 let je nyní týdenní počet potvrzených nákaz vyšší než 43 na 100 tisíc obyvatel.

To není záměr. Je to čistě jenom kvůli tomu, že se mortalitní data postupně dohlašují, takže se může stát, že to třeba ještě trochu naroste. Ale hlavní důvod, proč ta data nejsou promítána, je ten, že to jsou jednotky. Denně v podstatě umírají dva tři pacienti, opět zpravidla velmi seniorní lidé. Například za celé září bylo zatím nahlášeno 44 úmrtí u pacientů pozitivních na covid-19, zhruba 66 procent byli neočkovaní lidé a 34 procent byli pacienti po dokončeném očkování. Průměrný věk těchto nakažených po dokončeném očkování byl 81 let a šlo o pacienty s řadou vážných chorob, tedy covid sám zde jistě nebyl jedinou nebo základní příčinou úmrtí.

(Podle dat zveřejněných v úterý jen za minulý týden zemřelo 54 lidí v souvislosti s covidem. To je více než za celé září a násobně více, než tomu bylo v letních měsících – pozn. red.)

Mrzí mě to. Nevím, proč tomu tak je, ti lidé dostávají samozřejmě výzvu, že se mohou očkovat už třetí dávkou, ale možná ještě čekají a nechají se doočkovat. Ne každý se nechá očkovat hned druhý den. To dovedu pochopit.

Zejména u seniorních občanů, protože to byli ti první očkovaní, a zejména u těch, kteří mají řadu poměrně rizikových chorob, je to ale namístě. Tady už bych nepoužil slovo poprosit, ale opravdu je upozornit na to, že ta třetí dávka jim může pomoci. Pokud mají jakékoli pochybnosti, a to je potřeba třikrát podtrhnout, že na to mají právo a je to legitimní, tak ať navštíví svého ošetřujícího lékaře či vysoce specializované centrum, kde se s něčím léčí, a poradí se.

Ne každý asi má pořád čas nebo náladu sledovat, kde se může dát očkovat, to může mít svůj vliv. Třeba se to zvedne s tím, jak praktikům budou dovážena menší balení vakcín, což jim umožní efektivnější očkování.

Nebuďme ale zase úplní pesimisté, ještě to není měsíc od chvíle, kdy se třetí dávkou začalo očkovat. Vakcín je dost a seniorní, zranitelné populaci bych doporučil nečekat, protože jdeme do období, kdy to s ohledem na respirační nemoci zase začne být špatné. Aby ta dávka stihla člověka posílit, tak je třeba se do konce října nechat naočkovat.

Já si pořád snažím udržovat jakýsi optimistický tón, nechci sklouznout do toho, že prostě přijmu fakt, že tohle je maximum proočkování, kterého jsme dosáhli.

Nepřijímám váš argument. Nevěřím tomu, že v této populaci je 30 procent dospělých lidí, kteří zuřivě odmítají očkování z nějakého ideologického důvodu.

Myslím si, že tam je i velký díl pohodlnosti. Každý z nás to zná, určitě i vám se v životě stalo, že jste nějakou věc, kterou byste měl udělat, neříkám, že musel, odkládal, protože máte svých starostí dost. Každý z nás má svých starostí dost. Tohle je opravdu o jedné nebo dvou injekcích do ramene.

My přece nemůžeme být proočkovaní o 23 procentních bodů méně než Portugalsko. Jaký je rozdíl mezi průměrným Čechem a průměrným Portugalcem? Chce mi někdo říct, že průměrný Čech je fanatický odpůrce prevence a očkování? To přece není pravda.

Nemyslím to ve zlém, nechci tím lidi obviňovat. Někdo má prostě spoustu jiných starostí v životě a nic ho nenutí absolvovat očkování. Pojďme věřit, že z těch 25 až 30 procent dosud nenaočkovaných lidí je minimálně polovina těch, kteří to očkování mohou zvážit, mohou ho absolvovat, nemají nějaké vážné potíže, které by jim bránily, a nejsou to odmítači.

Těch chybějících 15 procent covidu-19 definitivně zavře bránu k nekontrolovatelnému šíření, bude se tu šířit jako normální respirační onemocnění vytlačené víceméně na okraj společnosti. Stále budou sezonní výkyvy a vrcholy, stále se část populace nakazí, ale skončí nekontrolovatelné skoky a tlak na nemocniční systém.

Stále držíme ty samé tři scénáře, protože ta vstupenka do nich stále platí. Hlavní faktor, který rozhoduje o tom, jak se bude vyvíjet epidemie, je očkování. To je vidět na aktuálních číslech, jak se o naočkované epidemie rozbíjí. Ochranný efekt vakcinace proti těžkým průběhům nemoci se například v seniorní populaci nad 65 let drží nad 87 procenty.

Dostali jsme se do bodu zlomu, najednou to není virus, kdo bude rozhodovat o tom, jak bude vypadat podzim, ale opravdu jsou to lidé. Ty scénáře jsou odstupňované zejména očkováním.

Optimistický potřebuje, aby proočkování v populaci nad 16 let bylo nad osmdesáti procenty. Kdybychom doočkovali seniorní populaci nad 90 procent, tak bychom se přiblížili státům, které teď úplně totálně rozvolňují a vlastně ukončují epidemii. Tento scénář máme, ale jsme prostě mimo něj.

Ještě do minulého týdne platily předpoklady tzv. realistického scénáře, který počítá s tím, že u populace starší 16 let bude proočkovanost maximálně 70 procent. Ještě tam ale ani nejsme. Dále ovšem musíme počítat s tím, že virus částečně uniká vakcinaci zejména v seniorní populaci, čemuž se dá zabránit pouze částečně aplikací další posilující dávky očkování. To se ale bavíme o očkovaných seniorech, jenže v naší populaci stále máme velmi rizikovou skupinu více než 410 tisíc seniorů, kteří očkováni nejsou a nemají ani záznam o prodělané nemoci.

Tyto rizikové faktory bohužel opravdu působí a tento týden začíná vývoj epidemie zrychlovat směrem k rizikovým scénářům. Ty bohužel říkají, že virová nálož v populaci dál významně poroste, protože je tu velké množství lidí, mezi nimiž se virus může šířit. Stále sice platí, že v nemocnicích by díky ochrannému efektu očkování neměla zátěž být taková, jakou jsme zažili vloni na podzim nebo letos na jaře. Nicméně počty těžce nemocných porostou a již nyní se na to chystá síť krajských koordinátorů intenzivní péče.

Stále bohužel hodně. Při současném trendu dosáhneme brzy průměrného počtu denních záchytů nad tři tisíce. A tím, že jich bude hodně, tak se logicky zvyšuje pravděpodobnost, že šíření následně zasáhne zranitelnou část populace. Zvláště, když její část není očkovaná.

Mimo jiné, i proto nám nyní rostou počty hospitalizovaných a určitě porostou dále, riziko relativně vysokých počtů vážně nemocných stále trvá. I kdyby to ale byla třeba třetina až 40 procent, tak to nemocnice velmi pocítí a dojde k omezení elektivní péče. Tohle nikdo nechceme, ale zatím to bohužel nelze vyloučit.

Rizikový prediktivní model, ke kterému směřujeme, ukazuje na počátku listopadu na celkové počty hospitalizovaných s covid až k jednomu tisíci v jeden den, přičemž počty léčených na JIP přesáhnou 250 až 300.

Tento odhad skoro ani nechci dělat, byla by to strašná virtuální realita, protože bychom tam šli do toho s předpoklady, že vůbec neposuneme vakcinaci, anebo maximálně posuneme vakcinaci, což by prostě byla virtuální realita.

Místo predikování Vánoc bych rád požádal lidi, ať ty prediktivní modely ukončí, stačí k tomu o 15 procent naočkovaných více, jdeme od toho a nemusíme predikovat, jaké budou Vánoce. Budou prostě normální.

Nechci komentovat, co vede k těmto debatám, není to moje odbornost. Jenom vím, že kolegové vycházejí z toho, jaké kroky a opatření dělají okolní státy. A tohle je jeden z nich. Ale zkuste se na to podívat z toho pohledu, že se někdo snaží vyrovnat nějakým způsobem spravedlnost v systému veřejného zdravotního pojištění. Ty testy stojí, nevím přesně, asi prý dvě miliardy měsíčně. To je hrozně moc peněz.

Vysoce specializovaná centrová léčba o všechna hemato-onkologická onemocnění v Česku stojí za celý rok zhruba čtyři miliardy. Za dva měsíce to propálíme do preventivních testů, které hradíme převážně neočkované části populace. Proč? Je to spravedlivé? Nechci dávat odpověď. Jen říkám, že ten otazník je poměrně legitimní.

Jen doplním, samozřejmě se vůbec nebavíme o testování dětí, o indikovaných a nařízených testech. Ty musí být i nadále hrazeny.

Měla by se otevřít. Dnes 75 až 80 procent šíření epidemie žene nahoru neočkovaná část populace. Pokud by se situace, nedej bože, významně zhoršila, bude spravedlivé vůči očkované části, že se bude zase něco zavírat? To přece nejde už udělat. Tady se 67 procent lidí nechalo řádně naočkovat, mimo jiné právě oni drží epidemii pětkrát až desetkrát níže, než byla před rokem.

Nelze tedy tuto část populace nějak trestat za jinou část populace. Myslím si, že je to legitimní otázka. Kolegové se tím možná snaží narovnat ty misky vah, nemusí sledovat nějaký cíl, prostě jen možná vyrovnávají skóre.

Nevím, jak na to lidi zareagují.

Ne. Přesně z toho důvodu, co jsem popsal, s tím nemám z žádného možného úhlu pohledu problém.

Z toho obavu nemám. Samozřejmě bychom tím ztratili část toho obrázku. Ale my se tady nebavíme o ukončení testování, bavíme se tu o tom, kdo bude platit určitou část testů. Testů, které využívají hlavně neočkovaní, a to převážně pro své osobní aktivity. Klíčové statistiky o podílu pozitivních případů v testech, vývoji symptomatických případů čerpáme výhradně z testů indikovaných, tedy z těch, které nadále budou pokračovat beze změny.

A tím se dostáváme zpět k tématu očkování. Když se lidé nechají naočkovat, proč bychom se měli bavit o nějakém plošném testování, epidemie se dostane pod kontrolu.