Domácí násilí: Je nutné změnit legislativu

„Domácí násilí zasahuje do nejintimnějších oblastí života, kde lidé čekají bezpečí, a může jejich život velmi negativně ovlivnit psychicky i fyzicky. Máme v systému ochrany a pomoci obětem domácího násilí slabá místa, která mohou být zlepšena doplněním právních předpisů,“ řekla Právu místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Mezi tyto mezery podle ní patří samotná definice domácího násilí a jeho sjednocení v zákonech, otázky sociální pomoci obětem či jejich ochrana při soudních řízeních.

„Lidé, kteří s oběťmi přijdou do styku jako první, třeba ve zdravotnictví či u policie, často nevědí, jaký postoj k poškozené zaujmout. Ta je ve špatném psychickém stavu, čeká ochranu, podporu a komunikace s ní není snadná,“ přiblížila Seitlová.

Ke zlepšení komunikace by mělo pomoci vzdělávání složek a osvěta veřejnosti. „Při osvětě společnosti je potřeba tlačit primárně na prevenci domácího násilí, třeba ve školách. Nutné je i školení jednotlivých složek. Problémem je třeba vzdělávání soudců, které sice je ze zákona povinné, ale není vymahatelné,“ podotkla vedoucí právních služeb Veronika Ježková z neziskové organizace ProFem.

Dalším krokem ochrany obětí domácího násilí by mělo být i sjednocení používání pravomocí, které jsou složkám k dispozici. Mezi ně patří třeba vykázání násilníka ze společné domácnosti, kterých bylo loni podle statistik neziskové organizace Bílý kruh téměř tisíc.

„V některých okresech ale není vůbec používáno, protože se tomu policie brání. Prý mají jiné nástroje, třeba zadržení pachatele. Vykázání z domácnosti má ale zabránit přiblížení se k obětem a zajistit jejich pocit bezpečí,“ pokračovala místopředsedkyně Senátu.

Dodala, že k implementaci konkrétních kroků by měl pomoci akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí od roku 2022 a směrnice legislativy Evropské unie, která obsahuje opatření týkající se domácího násilí.