Díky home officu se mladí vracejí na venkov

„Do menších měst a obcí se nám začali vracet mladí. Pokud mohli vykonávat profesi distan­čně, uvědomili si, že v menších městech jim je dobře. Že služby jsou srovnatelné s velkým městem, prostředí pro výchovu dětí také a život je levnější. Pokud nepotřebujete speciálně školy pro nadané, jazykovky a podobně,“ řekla Právu šéfka Sdružení místních samospráv a poslankyně Eliška Olšáková (STAN).

Poslankyně, která je zároveň starostkou Valašských Klobouk, přiblížila, že se v jejím regionu jedná zejména o mladé lidi ve věku kolem třiceti let, kteří tam mají zájem stavět si domy nebo nakupují byty.

„Je tam obrovská poptávka po bytech, máme i developerské nabídky, což nikdy nebylo. Tady u slovenských hranic jsme byli vždycky docela bezvýznamní. Na dálnici je to skoro hodinu, žádný průmysl tady nemáme,“ popsala.

Také podle auditorské společnosti Deloitte se dá předpokládat, že s možností práce z domova bude motivace lidí bydlet mimo velká města sílit. „Ještě je brzy celou situaci hodnotit, ale podle nejnovějších studií v západních státech je tento trend zřejmý, a podobně jako u nás má souvislost s vyššími náklady na bydlení ve velkých městech a chutí zaměstnanců trávit volný čas jinak než dojížděním za prací,“ popsal Právu Ondřej Přerovský, manažer firmy v oblasti lidských zdrojů.

Potvrdil, že část jejich klientů, mezi něž patří zejména velké firmy, počítá s tím, že své kanceláře nebudou využívat v plné kapacitě.

„Zároveň dlouhodobě sledujeme trend předělávání klasických kancelářských prostorů, kde každý zaměstnanec má svůj vlastní stůl, na tzv. hot-desky, sdílená místa, která může využít kdokoliv, kdo zrovna do kanceláře dorazí. Nicméně je nutné říct, že ne kaž­dý typ práce takové nastavení umožňuje,“ uvedl.

Z interního průzkumu Deloitte přes 80 procent zaměstnanců, jejichž náplň práce to umožňuje, tráví na home office alespoň tři dny v týdnu. Přerovský předpokládá, že až 90 procent firem se bude snažit takový hybridní model práce zavést. Většina lidí podle průzkumu preferuje být v kanceláři právě dva až tři dny a zbytek týdne pracovat z domova.

Zájem o práci z domova se ještě může posílit, protože současné preference jsou ještě poznamenány občas nepříjemnou zkušeností spojenou s home office: za pandemie byla práce z domova často povinná, a navíc byly v daném období zavřené školy. S dětmi v domácnosti, o které je třeba se postarat a dohlížet na jejich distanční vý­uku, byla práce z domova obtížnější. Nyní už však zaměstnanci mohou home office využívat k soustředěné činnosti.

„Na druhou stranu mají zaměstnanci i zájem vrátit se zpět na pracoviště, především kvůli vztahům s kolegy, možnosti kreativní práce či z důvodu pomyslného oddělení pracovního a osobního života, neboť konstantní home office významně přispívá ke smazání hranice mezi těmito dvěma oblastmi,“ upozornil Přerovský.

Bude tedy podle něj hodně záležet na tom, jak si nastaví hybridní model práce a zda nebudou zaměstnanci pracující na dálku pracovně a platově přehlíženi.

Také podle sociologa Martina Kreidla z Masarykovy univerzity v Brně bude záležet na firmách, jak budou k home officu přistupovat.

„Půjde o možnost, kterou bude možné, ale ne nutné využívat, nebo začnou do tohoto režimu přecházet povinně celá oddělení, profese či firmy? V prvním případě zvýší zřejmě home office produktivitu a spokojenost. V tom druhém spíše dále vyostří konflikty mezi prací a rodinou, které se tak masově projevily v době lockdownu,“ popsal Právu.

Podle jejich průzkumu z prosince 2020, tedy po dvou lockdownech, až 52 procent respondentů uvedlo, že až několikrát měsíčně se cítili po práci příliš unavení na domácí práce. Podle třetiny pak bylo obtížné plnit rodinné povinnosti. Vedle toho 13 procent deklarovalo, že se kvůli domácímu vytížení cítili příliš unavení na pracovní povinnosti a podle 17 procent bylo těžké se kvůli rodinným povinnostem na práci soustředit.

Kreidl také upozornil, že cena bydlení roste i na venkově, což může nyní motivaci stěhovat se ze současného bydlení snižovat.