Děti se nyní nemají dobře, je to znát, tvrdí Linka bezpečí

Počet těchto případů, ale i sebepoškozování u dětí v době omezení pohybu narostl. Na rodičovskou linku zase mnohem častěji volají dospělí, kteří si nyní tohoto chování všímají, ale nevědí si rady.

„Psychické potíže dětí jsou poslední dva tři roky nejčastěji řešeným tématem na Lince bezpečí, ale nyní jsme zaznamenali velký nárůst. V únoru bylo takových kontaktů 621, v březnu 859. Jde o sebevražedné tendence a sebepoškozování.

Jakmile konzultant vyhodnotí, že je dítě v nebezpečí života, snaží se ho přesvědčit, aby si sám zavolal záchrannou službu. Ale je velmi těžké jen to, aby nám volající prozradil, odkud volá. Chytáme se různých indicií, popisu místa, domu, města, abychom věděli, kam máme my záchranáře nasměrovat. V březnu jsme to udělali sedmkrát,“ popisuje ty nejhorší chvíle vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.

„Dozvíme se od záchranářů, že si to konkrétní dítě přebírají do péče, ale jak je to s ním dále, nevíme. Pokud tedy samy nezavolají. Ve vyhrocených momentech mají tunelové vidění a nechtějí si nechat pomoci, ale pak nám volají a velmi děkují. Z toho je pak velká radost,“ dodává Lišková.

Linka bezpečí funguje nonstop a i v běžném režimu je se sedmičlenným týmem maximálně vytížená. V současné době, kdy děti musí zůstávat doma, se téměř o polovinu zvedl zájem o pomoc formou chatů a elektronické pošty. „Proti loňskému březnu letos stoupl počet kontaktů online o 44 procent. Chat funguje dvanáct hodin denně. Děti ho v tuto dobu volí častěji, protože je nikdo neslyší a je to pro ně bezpečnější,“ vysvětluje vedoucí linky.

Nejčastěji se řeší rodinné vztahy, potíže ve vztazích mezi sourozenci a strach dětí z reakce rodičů. „Při srovnávání jsme zaznamenali, že se bohužel zvýšily případy dětí týraných a zneužívaných. Je prostě znát, že se nyní děti nemají dobře. A rodiče jsou z mnoha důvodů, často ekonomických, pod velkým tlakem a konflikty eskalují,“ přiznává Lišková.

„Jedna část těchto dětí si chce jen ulevit, někomu to říct. Stačí, když vymyslíme bezpečnostní plán. Například když se matka zase napije a začne být agresivní, aby se jím dítě řídilo, schovalo se na místo, které si domluvíme, a tam se zamklo. U mladších dětí, v horších případech, jim buď předáme kontakt na sociálního pracovníka, anebo nám ony svěří své údaje a adresu a tu předáme OSPOD (Odbor sociálněprávní ochrany dětí, pozn. red.).“ I v současné době sociální pracovníci vyhodnotí situaci, navštíví rodinu a zajistí dítěti pomoc.

Úsměv konzultantům linek v posledních týdnech vykouzlí často stížnosti dětí, že nemohou do školy. Jak to, že některé děti se mohou do školy vrátit, a ony ne? Kamarádi ze třídy jim chybějí.

O celou třetinu také v posledním měsíci vzrostl zájem o rodičovskou linku. „Rodiče se na nás obracejí prakticky se stejnými potíži, tedy nevědí, jak si poradit s úzkostmi dětí, depresemi, sebepoškozováním, kterého si například všimli až nyní. Nebo prostě kvůli tomu, že mají s dětmi výchovné potíže a už to nezvládají. To je super, že jsou tak osvícení a snaží se upustit páru při rozhovoru s odborníky, než by svůj hněv obrátili vůči dětem,“ dodává vedoucí Linky bezpečí.