Debata o NP Křivoklátsko starosty naštvala

Ministryně totiž zpočátku odmítala úvahy o posunutí termínu, kdy má být zahájen oficiální proces o vyhlášení NP. Termín byl stanoven na 9. června. Obce by pak měly tři měsíce na poslání připomínek, což vychází na pár dní před komunálními volbami.

„Dodnes neznáme argumenty, v čem je ochrana přírody teď nedostatečná a proč je potřeba to měnit. Stav přírody se tady zlepšuje, je možné ji ochránit stávajícími pravidly, tak proč národní park?“ ptal se starosta Bělče Lukáš Kocman (bezp.).

„Tady je 34 obcí Křivoklátska proti, tak proč ministerstvo tlačí? Proč chtějí vyhazovat desítky milionů za zřízení parku, když příroda se dá chránit i teď v CHKO? Pro koho to dělají?“ ptal se Kocman na odchodu.

Velká část křivoklátských lesů nyní patří do chráněné krajinné oblasti. Z té nejvzácnější části, pokrývající asi 16 procent CHKO, má vzniknout NP.

Po necelých dvou hodinách debaty ministryně připustila, že bude o změně termínu uvažovat. „Chtěli jsme proces zahájit v době, kdy tady jsou ještě zastupitelé, kteří oblast velmi dobře znají. Oni ale naopak chtějí, aby ty připomínky zpracovávali už noví starostové, kteří budou zvoleni na další období. Budu o změně uvažovat,“ připustila Hubáčková na konci jednání.

Místní lidé se podle starostů obávají nejrůznějších omezení pohybu v lesích či zvýšeného turistického ruchu. „Chceme vědět, kde budou jaké zóny, aby bylo jasné, kam lidé budou moci chodit,“ požadoval jeden ze starostů. Zóny se ale budou podle Hubáčkové vytvářet až po samotném vyhlášení parku. Stejně tak až správní rada parku určí, které cesty budou přístupné a které ne. Starostové tak nyní nemají nic konkrétního v ruce.

Ministerstvo sice tvrdí, že pro obyvatele se nic nezmění, ale přesné podmínky budou dané až samotným vyhlášením národního parku a tím, co schválí jeho rada.

Hlavním argumentem pro vyhlášení NP je podle Hubáčkové vyšší ochrana nejvzácnějších lesních lokalit. „Je potřeba změnit způsob hospodaření v těchto lesích, aby byla primární ochrana přírody,“ vysvětlila ministryně.

Nyní v CHKO totiž spravují les státní podniky, jejichž úkolem je vytvořit zisk. Pokud nemohou v CHKO podnikat, stát jim ušlý zisk kompenzuje. V rámci NP by měla být velká část lesa bezúdržbová a hospodařit se nemá s cílem zisku, ale s cílem zachovat nedotčenou přírodu.