Článek
„Stížnost byla podána 20. července. Směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze. Stěžovatel žádá zrychlené řízení kvůli naléhavosti a odůvodňuje to tím, že napadeným usnesením bylo narušeno jeho právo na spravedlivý proces,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.
Městský soud letos v červnu zamítl odvolání státu coby vedlejšího účastníka Svobodova sporu. Tím v podstatě učinil tečku za celým podivným bojem o cennou pražskou pozůstalost, který se táhne již několik let.
Svoboda se ve sporu domáhá dědictví po pražské důchodkyni Marii Kaprálkové, která krátce před svou smrtí odkázala většinu majetku včetně dvou domů charitativním organizacím.
Několikanásobný exministr byl podle dřívější závěti Marie Kaprálkové z roku 1992 dědicem jejího činžovního domu v hodnotě až padesát miliónů korun za to, že jí kdysi pomáhal uplatňovat restituční nároky. V roce 2004 však restituentka napsala novou závěť a Svoboda měl podle ní dostat jen milión korun. Tuto závěť po její smrti v roce 2005 napadl u soudu.
Tvrdil, že na Kaprálkovou před sepsáním poslední vůle tlačili příbuzní, že nebyla duševně zdravá, nakonec dokonce to, že podpisy na závěti nejsou pravé. Všechna tvrzení vyvrátil Obvodní soud pro Prahu 6 a uznal poslední vůli Marie Kaprálkové za platnou.
Cyril Svoboda, šéf KDU-ČSL
Sliboval, že spor ukončí
Svoboda, kterému spor o dědictví s Jedličkovým ústavem a církevní charitou Dům svaté rodiny začal politicky u křesťanských demokratů škodit, se po prohře u Obvodního soudu pro Prahu 6 nechal slyšet, že při ukončí.
„Žil jsem bez baráku dosud, budu žít i dál, můj život se tím nezmění,“ komentoval rozhodnutí soudu loni v listopadu. Letos v lednu potvrdil, že se proti rozsudku neodvolá. „Je to moje definitivní rozhodnutí,“ prohlásil tehdy.
Koncem března však názor změnil, když vyjádřil svůj souhlas s odvoláním vedlejšího účastníka, kterým byl ze zákona stát. Tomu by totiž v případě Svobodova úspěchu, tedy při zrušení druhé závěti z roku 2004, připadla podle dřívější závěti odúmrť, tedy většina majetku, který po Marii Kaprálkové zbyl.
Když na Svobodův postup v dubnu upozornil deník Právo, svůj souhlas s odvoláním stáhl a odvolací Městský soud v Praze tudíž odvolání zamítl. [celá zpráva]
Právě proti jeho usnesení směřuje Svobodova současná ústavní stížnost.
Kalousek: Stát by se sám nesoudil
„Stát byl povinen se připojit k žalobě, ale sám by ji nikdy nepodával,“ uvedl pro Právo ministr financí Miroslav Kalousek. „Upřímně řečeno, pokud doktor Svoboda poté, co řekl, že stahuje svoji žalobu, podal žalobu k Ústavnímu soudu a ještě k tomu argumentuje zájmem státu, tak to je učebnicová ukázka lidovecké praxe, před kterou mnoho z nás z té strany prchalo,“ dodal Kalousek.
Sám Svoboda, který po volebním neúspěchu KDU-ČSL letos v květnu rezignoval na předsednickou funkci, se ke své ústavní stížnosti odmítl vyjádřit. „Já se k tomu nevyjadřuju,“ sdělil Právu a položil telefon.
Podobně reagoval na dotazy i jeho právní zástupce František Mészáros. „Bez souhlasu mého klienta nejsem oprávněn sdělovat žádné skutečnosti související s právním zastupováním,“ uvedl v písemné odpovědi Právu.
Opatrní jsou však i další účastníci sporu. „Dokud jsem text stížnosti nečetl, nechci se k němu vyjadřovat, a to ani k postupu protistrany,“ uvedl zástupce Jedličkova ústavu Tomáš Kutnar.
„Nezbývá nám než čekat,“ podotkla zástupkyně dalších dědiců, manželů Kopeckých Helena Kubecová.