ČSSD podpoří návrh, aby Babiš nemohl ovládat Agrofert

Plíškův návrh stanovuje, že člen vlády nesmí být ovládající osobou podnikající právnické osoby – tedy firmy.

Z toho plyne, že každý ministr, který v soukromé firmě vlastní 40 a víc procent, by se musel svého podílu po dobu výkonu funkce vzdát. Jakým způsobem to učiní, návrh nespecifikuje. Předlohu podpoří, jak už dříve deklarovaly, ODS i KSČM. A možná dokonce i koaliční KDU-ČSL. To by mělo zajistit hladké schválení návrhu.

„Návrh předložený k zákonu o střetu zájmů, který by nově ukládal členům vlády převést firmy, aby je nemohli ovládat, považujeme za legislativně nesporný. Řešil by otázku střetu zájmů miliardářů systémově a jednou provždy,“ sdělil ve čtvrtek Právu premiér.

Plíšek chce, aby návrh začal platit dnem vyhlášení účinnosti zákona, která by mohla být už od příštího roku, ČSSD si podle informací Práva ale přeje, aby návrh platil až od příštího volebního období. (Řádné volby mají být na podzim 2017.) Vztahoval by se tedy až na členy příští vlády.

Poslanci mají na stole kromě toho ještě druhý návrh, který brání firmám, v nichž má člen vlády aspoň desetiprocentní podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky.

„Věcně s tím nemá ČSSD problém. Teď jde o to, zda je návrh v souladu s evropskými pravidly pro veřejné zakázky,“ napsal Právu Sobotka.

„Novela o střetu zájmů mi připadá jako systémovější a legislativně naprosto nesporné řešení,“ dodal. Popřel, že by to mělo vyvolat konflikt s ANO. „Nevidím problém v koalici,“ uvedl.

Babiš, který se netají tím, že i po volbách 2017 chce být ve vládě, na počátku února v komentáři pro Právo napsal: „Mohu zvážit převedení svého majetku do svěřeneckého fondu. Ne ale pod tlakem či diktátem.“ Co tím měl přesně na mysli, se může brzy ukázat.

Jak se k opozičnímu návrhu postaví třetí koaliční strana – lidovci – nechtěl její předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek Právu říci. „Uvidíme,“ napsal.

„Zrovna si ho analyzujeme. Ale myslím, že bude velká vůle ho podpořit. Takové úpravy mají i v jiných zemích, někdy daleko komplexnější,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Echo24.cz.

„V návrhu nepředjímám, co má tento člen vlády udělat. Pokud má víc než 40procentní podíl ve firmě, tak musí buď učinit kroky, aby měl podíl nižší – tedy převede firmu na jinou osobu, nebo ji převede do svěřeneckého (svěřenského) fondu. Firmu může ale také převést třeba na manželku,“ řekl Právu Plíšek, který se obává možného zneužití postavení ministra k dosažení lepších podmínek pro jeho  firmu. (Babiš ženatý není, jeho družka Monika Babišová si pouze vzala jeho příjmení.)

„Je potřeba zákonem vyloučit jakoukoliv i minimální možnost, aby členové vlády preferovali soukromé zájmy na úkor zájmů veřejných, které mají zastupovat,“ uvedl Plíšek.

„Asi bychom se měli podívat do vyvinuté západní Evropy, jak je to tam ošetřeno, a tam si vzít příklad,“ sdělil Právu již dřív předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Paragrafy proti střetu zájmů jsou přitom v některých evropských zemích dokonce přísnější než Plíškův návrh. V Polsku je veřejným funkcionářům zakázáno vlastnit v obchodních společnostech víc než 10 procent akcií nebo ovládat 10 procent základního kapitálu společnosti.

„Nechci být tak přísný, jako v Babišově oblíbeném Chorvatsku (zde se Babiš inspiroval k návrhu zákona o EET). Tam platí, že když ministr vlastní nad pět procent ve firmě, musí svůj podíl převést na jinou osobu, která s ním nesmí být v příbuzenském vztahu,“ dodal Plíšek.

V současné době nesmí být člen vlády v řídicím orgánu firmy – dozorčí či správní radě – a nesmí být podnikající osobou. Ovládat firmu a vlastnit ji však může. Tento nepoměr se Bělobrádkovi nelíbí.

„Jurečka (ministr zemědělství) musel skončit jako OSVČ, přitom hospodařil na statku s pěti vlastními a dalšími 25 obhospodařovanými hektary. A druhý nejbohatší Čech Babiš i přesto, že je ve vládě, může podnikat dál?!“ zlobí se Bělobrádek.

Odložení účinnosti zákona naznačil Právu poslanec Jan Chvojka (ČSSD): „Je otázkou, zda není v rozporu s ústavou snaha měnit podmínky pro výkon funkce ministra v době, kdy už je funkce vykonávána. Tato změna by podle mého názoru měla dopadat až na nově jmenované ministry,“ řekl Právu.