Covid téměř zdvojnásobil počty na JIP

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) týkajících se zátěže nemocničního systému vyplývá, že průměrný denní počet pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) v letech 2015–2019 byl 3032. Za běžných okolností pak například na umělé plicní ventilaci leží 469 pacientů v jednom dni.

Covid tato čísla téměř zdvojnásobil. V období vrcholu epidemie v jarních měsících tohoto roku pandemie zabrala dalších téměř dva tisíce intenzivních lůžek navíc.

Oproti normálu se zdvojnásobily také počty lidí, kteří museli být připojeni na umělou plicní ventilaci, ze standardních 469 pacientů na ventilátoru jich na vrcholu epidemie byla téměř tisícovka.

„Zátěž intenzivní péče byla enormní. Nevyhnutelným důsledkem zahlcení nemocnic byl dlouhodobý výpadek elektivní péče a zřejmě také snížená dostupnost včasné akutní péče,“ popsal ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Ukazatelem přetížení nemocnic v období epidemie je podle něj i významný pokles počtu tzv. ošetřovacích dní, zjednodušeně souhrnný počet dní všech pacientů na nemocničních lůžkách za rok.

„Zahltili jsme systém, a přitom došlo k poklesu ošetřovacích dní, protože spousta lidí nemohla na výměny kloubů a další elektivní péči. Zřejmě se i pozdě dostávali k nějaké akutní péči, zejména se to týká kardiovaskulárních onemocnění. Pokles je opravdu významný,“ doplnil Dušek.

V roce 2019 nemocnice vykázaly téměř 20 milionů ošetřovacích dní, loni to bylo jen 17,3 milionu. To činí meziroční propad u akutních hospitalizací o 17,2 procenta a u následné péče o téměř devět procent.

„To je asi nejlepší indikátor zátěže nemocničního systému. Akutní lůžková péče klesala dlouhou dobu, protože se hodně diagnóz posouvá do ambulantního segmentu. Za posledních deset let klesla o 19 procent, to jsou zhruba dvě procenta ročně, z roku 2019 na rok 2020 to kleslo skoro o stejné procento. Je jasné, že se to někde muselo projevit,“ osvětlil šéf zdravotnických statistiků.

Tento propad v podobě odsunutých výkonů se bude muset nyní někde dohnat. „Do nemocnic nyní půjde velký tlak,“ předvídá.

Kromě nemocnic měla epidemie významné dopady ale také na prevenci, a to ať už jde o nejrůznější screeningy, nebo preventivní prohlídky u praktických lékařů, ke kterým se po dobu epidemie chodilo osobně pro radu pouze v nezbytných případech a jinak se vše řešilo po telefonu.

Meziročně se počet provedených preventivních prohlídek dospělých u praktiků snížil o téměř 15 procent. V absolutních číslech to znamená, že prohlídku během pandemie oddálilo 331 tisíc lidí.

Pomyslnými premianty jsou ale dětští doktoři. Ačkoliv většina pediatrů je vyššího věku, a tudíž patří mezi rizikové skupiny obyvatel, dveře svých ordinací nejmladším pacientům nezavřeli.

Vyplývá to i z toho, že propad počtu prohlídek je pouze dvouprocentní u dětí do šesti let, u dětí nad šest let je to pak jen procento. „Rád bych pediatrům, i vzhledem k tomu, že jsou to starší lidé, za toto zatleskal,“ ocenil počínání dětských lékařů Dušek.