Co když Rusko zavře kohout nastálo? Domácnostem plyn nevypneme, slibuje Neděla

Ruský Gazprom tuto údržbu provádí každý rok, standardně je to deset dnů, a tak je to ohlášeno i nyní. Jsou hlasy, které říkají, že dodávky přes Nord Stream 1 obnoveny nebudou nebo že bude dodávka do Německa snížena. Nikdo teď neumí říci, která z těchto variant nastane.

Většina obchodníků se snaží nasmlouvat mix dodavatelů, tak aby to na ně mělo co nejmenší vliv. Pokud ale k obnovení dodávky nedojde vůbec nebo se obnoví jen z malé části, bude to mít negativní vliv na cenu plynu.

Všechny scénáře, které máme, počítají s tím, že dodávka domácnostem zůstane zachována. Zároveň řešíme další alternativy, jako například dodávky z LNG terminálu Eemshaven v Nizozemsku, kde ČEZ uspěl v aukci na kapacitu. Tato dodávka dokáže pokrýt třetinu celkové spotřeby. Řešení pro Česko, které je ve střední Evropě, není jednoduché, musí to být soubor opatření.

Klíčovou úlohu bude hrát solidarita všech zemí a také společné nákupy. Aktivně jsme požádali zástupce Evropské komise, abychom spolupředsedali pracovní skupině pro střední a východní Evropu a vytvořil se akční plán pro tyto země. Ruku v ruce s tím jde solidarita v širším slova smyslu, tak aby dopady byly na jednotlivé členské státy podobné. Aby se nestalo, že někdo nemá dopad žádný, někdo zase stoprocentní. Jsme Evropská unie a dělíme se.

Detaily bych nechtěl specifikovat. Mohu říci, že jsme byli aktivním hráčem v celém procesu.

Velmi intenzivně jednáme s Německem. Právě dnes přijíždí na základě velmi dobré spolupráce s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou do Česka německý ministr hospodářství Robert Habeck. Jedním z témat bude možnost realizace LNG terminálů v blízkosti stávající infrastruktury, aby se dal využít plynovod Opal a LNG se dopravoval přes stávající infrastrukturu.

S Polskem jsme toto téma otevřeli na premiérské i ministerské úrovni. Obě země tento projekt aktivně podpořily a v tuto chvíli probíhají jednání s Evropskou komisí ohledně toho, aby byl projekt oživen tak, aby se zvýšila bezpečnost dodávek do střední Evropy.

Plyn bychom následně dokázali dostat i dále, třeba do Rakouska. Aby bylo co dodávat, tak je ale potřeba, aby došlo nejen k rozšíření kapacity LNG terminálu ve Svinoústí. Hovoří se však i o dalších dvou plovoucích terminálech na severu Polska, které by byly schopny zásobovat Českou republiku a Slovensko.

Stát tím, že nemá stoprocentně vlastněnou energetickou firmu, nemá institut, který by v tuto chvíli jednoduše vlastnil terminál. Teď to musí být s prostředníkem. Hovoří se o dvou variantách. Vzhledem k aktuální situaci je jednodušší mít rezervovanou kapacitu, ale hovoříme i o strategických investicích s majetkovou spoluúčastí.

Ke zprovoznění terminálu v Eemshavenu by mohlo dojít už v září. Proto je dobře, že se podařilo v rámci tendru na jeho kapacitu uspět. Co se týká Německa, skeptici říkají, že to bude až příští zimu, optimisté hovoří o tom, že by to mohlo být už letos v zimě. U Polska se bavíme o horizontu dvou až tří let.

Embargo je nyní postaveno na dodávky ropy po moři s tím, že některé členské státy deklarovaly, že omezí odběry z Ruska už ke konci letošního roku. Česká republika má asi polovinu ropy z ropovodu TAL z italského Terstu a druhou polovinu přes ropovod Družba. Jsme do dvou let schopni rozšířit kapacity TAL.

Zároveň se hodnotily alternativy nákupu produktů, protože jsme soběstační ve výrobě benzinu, ale u nafty pokryjeme asi polovinu celkové spotřeby a nakupujeme v Německu, Polsku nebo na Slovensku. Současně se vyjednávají dohody například s Maďarskem, tak aby se dal dočasně využít ropovod Adria z Chorvatska. Probíhají jednání s různými zeměmi, které jsou schopny do Evropy dodat ropu s obdobnou charakteristikou, jako je ruská ropa, tak aby se nemusely předělávat rafinérie.

Ano. Investice mi nepřijde až tak vysoká, jde řádově o jednotky miliard korun. Když se to porovná s bezpečností, kterou to poskytne, investice se vyplatí.

Ano. Akcionáři nedávno potvrdili zájem, aby se v rozšíření kapacity pokračovalo. Letos se navýší kapacita o dva miliony tun ročně. Projekt TAL plus potom počítá s tím, že kdyby navýšení kapacity financovala Česká republika, bylo by navýšení rezervováno pro nás a pokrylo by to bez problémů veškeré dodávky, které v současnosti chodí ropovodem Družba.

Vláda jej schválila před dvěma týdny, nyní se ještě připravuje úprava, aby tam byly zahrnuty i domovní plynové kotelny. Ve čtvrtek návrh projedná hospodářský výbor Sněmovny a potom i Poslanecká sněmovna. Vláda už jej projednávat nebude. Potom bude muset návrh projít Senátem, podepsat jej musí prezident a následně bude vláda moci vydat nařízení a určit výši a kategorie zákazníků, kterým by měl příspěvek být poskytnut. Vláda bude mít nástroj, který nebude celoplošný jako třeba úprava daně a bude se moci využít opakovaně.

Dívat se na předběžné modely je v současné době zbytečné. Cena elektřiny je v současnosti tak volatilní, že je velmi složité říkat, zda je 16 tisíc korun správná částka nebo není. Naším cílem byl mechanismus, který umožní selektivně pomáhat určitým skupinám zákazníků, což se stane. Jaká výše podpory bude, zda se to využije opakovaně, to je na další diskusi. Je to ale napsáno tak, že se to bude moci využít opakovaně.

I to musí vláda teprve určit. Ale je tady ta možnost opakování.

Podpora by mohla být až 20 procent nákladů. Myšlenka je taková, že to bude příspěvek k ceně, aby zákazník viděl, že se cena sníží. Máme namodelovány tři kategorie domácností podle spotřeby. Jsou namodelovány i odhadované náklady, které ale vycházejí z predikcí, jež se mohou výrazně měnit.

Základem je však, aby lidé spořili. Nemůže to být úplně tak, že by to výši zdražení zcela vykompenzovalo. Vy uvidíte, na jaký maximální příspěvek budete mít nárok, a podle minulé spotřeby poznáte, o kolik je potřeba ji do příště snížit, aby byl nárůst ceny co možná nejnižší. Kdyby se zastropovaly ceny, jak po tom někteří volají, tak ke změně chování spotřebitelů nedojde. Ono je ale také potřeba snížit spotřebu.

Nebude to tak, že například do dvou megawatthodin by spotřebitel platil nějakou částku a nad tuto spotřebu částku vyšší. Vláda vydá nařízení, kde bude přesně stanoveno, že zákazník s určitou spotřebou má nárok na určitý příspěvek. Tarif bude podle distribuční sazby. Přesně se dozvíte, na jaké období a na jakou částku máte jednorázový nárok. Tuto částku obchodník zohlední v rámci záloh. Pak se může stát, že vláda za nějakou dobu rozhodne, že by příspěvek mohla zopakovat. Jak už jsem ale řekl, je také potřeba snížit spotřebu.

Když se podíváme na statistiky, máme v České republice v domácnostech na hlavu o 20 procent vyšší spotřebu, než činí průměr EU. Například Nizozemsko zhruba před měsícem zveřejnilo manuál, kde radí, aby lidé topili nejvýše na 18 stupňů a v místnostech, které neobývají, na 15 stupňů. V Česku se domácnosti vytápějí třeba na 25 stupňů. Před pár dny jsem měl schůzku s dánským kolegou, který mi řekl, že u nich je standard vytápět na nejvýše 20 stupňů. Vzhledem k tomu, že jeden stupeň navíc zvyšuje spotřebu o pět až šest procent, tak pět stupňů tepla navíc u nás znamená vyšší spotřebu o 25 až 30 procent. Stále jsou zde také domy, které nejsou rekonstruované, roli hrají i spotřebiče s vyšší spotřebou.