Církev chce majetky na Hradě, vláda jí v tom hodlá bránit

Podle Peciny se církev v roce 2010 zavázala dohodou se státem, že si na tyto budovy nebude dělat nárok a stáhne ústavní stížnost na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který jejím nárokům nevyhověl.

Dohodu slavnostně ve svatovítské katedrále 24. května 2010 podepsali tehdejší prezident Václav Klaus a pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka.

Správa Pražského hradu nicméně už 8. srpna 2013 dostala dvě výzvy Arcibiskupství pražského na vydání majetku.

Jde celkem o devět budov a deset pozemků. Žádost o vrácení se týká konkrétně šesti domů ve Vikářské ulici, jednoho ve Zlaté uličce, včetně pozemků, věže Mihulky a kostela Všech svatých i s pozemkem.

Zákonné opatření by mohlo v Senátu ovládaném soc. dem. projít. Otázkou je, zda ale bude platit, protože opatření musí ještě schválit budoucí Sněmovna. A je otázka, jak dopadnou volby.

Navíc od jara tu jsou smlouvy mezi státem a církvemi, ve kterých se stát podpisem tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) zavazuje, že bude smlouvu dodržovat podle původního znění zákona. A ten církvím umožňuje majetek – pouze s výjimkou katedrály sv. Víta a dvou přilehlých domů – na Hradě žádat.

Vnitro navrhuje, aby do zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který prosadila tehdejší pravicová koalice, byl doplněn paragraf, který by formou jmenovitého výčtu vyňal z vydávání celý areál Pražského hradu.

„Vzhledem k tomu, že Arcibiskupství pražské a obě kapituly opět požadují podle zákona vydání nemovitého majetku, a to nejen poté, co již v roce 2008 bylo soudem pravomocně rozhodnuto o vlastnictví ve prospěch státu, ale navíc i poté, co se církev dne 24. května 2010 slavnostně o vlastnictví zmíněného majetku s ČR dohodla, a to opětovně ve prospěch státu, navrhuje se proto zpřesňující znění zákona,“ tvrdí Pecina v návrhu určeného členům vlády. Dokument má právo k dispozici.

Podle Peciny vyřízení spěchá. „Věc je časově naléhavá, protože zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi již nabyl účinnosti a je podle něj postupováno, přičemž osoby povinné k vydání majetku jsou vázány stanovenými lhůtami,“ zdůvodňuje bleskové řešení Pecina.

Uvedl, že forma zákonného opatření Senátu je v tomto případě na místě. Hrad jako povinná osoba má totiž na rozhodnutí půl roku, a pokud církev dodá všechny zákonem předepsané dokumenty, bude muset vydání schválit do 8. února 2014.

„Je nezbytné, aby byl vyjasněn status celého areálu Pražského hradu, který je mj. sídlem hlavy státu, a proto má nezaměnitelný význam, což indikuje existenci podstatného veřejného zájmu,“ uvádí Pecina.

Ministr také podotýká, že současná podoba schváleného zákona může ohrozit vojenskou ochranu sídla českého prezidenta. Na to upozornilo Právo už loni v září. Před vrácením majetku v areálu Hradu varoval tehdy např. ředitel Ústavu státu a práva a bývalý šéf legislativního odboru Kanceláře prezidenta Jan Bárta.

„Až církev ty domy získá, nepůjde už Hrad střežit. Bude to neodvratný malér, protože noví vlastníci budou chtít mít ke své nemovitosti přístup, a proto nebudou moci vojáci na Hradě zavřít o půlnoci vrata a tvrdit, že jde o vojensky střežený objekt,“ řekl Právu.

Připustil, že církve by nenechaly získané domy ležet ladem a mohly by je pronajmout např. na hotely či restaurace.

Spor o vlastnictví katedrály sv. Víta a některých dalších objektů v areálu Hradu, na které vznesla vůči českému státu svůj nárok římskokatolická církev, se táhl od roku 1992.

Po 18 letech Nejvyšší soud v únoru 2009 potvrdil, že katedrála a všechny přilehlé žalované nemovitosti patří státu. V květnu 2009 si pak metropolitní kapitula stěžovala u Ústavního soudu, ale svou stížnost po dohodě se státem nakonec stáhla.

K dohodě došlo v roce 2010 s tím, že stažením stížnosti bude s konečnou platností ukončen spor o nemovitý majetek v areálu Hradu a že veškeré nemovitosti jsou majetkem ČR a církev už nebude tento stav zpochybňovat.

Spolu s tím se zástupci státu a církve také dohodli na společném využívání katedrály a o uzavření smluv o dlouhodobé výpůjčce dvou nemovitostí, a to ve Vikářské ulici a budovy Starého probošství. Dohoda je uzavřená na 99 let.

Stát přitom platí církvi za katedrálu měsíčně 827 890 Kč a tato částka je každý rok valorizována o míru inflace. Celkem tak již bylo uhrazeno 30 093 789 Kč.

S restitucemi, jak je schválila Nečasova vláda, nejsou spokojeni jak soc. demokraté, tak komunisté. Ti by rádi vyhlásili referendum o zrušení zákona. ČSSD chce vyjednat s církvemi snížení paušální náhrady za nevydaný majetek. Podle zákona by měly církve získat během 30 let 59 miliard korun, což při započtení inflace znamená až 96 miliard korun.