Chystá se zákon k potírání dezinformací

„Lež není názor. Svoboda slova má zabezpečovat výměnu názorů a informací, ale nikde není řečeno, že to znamená šíření dezinformací. A vůbec ne takových, které záměrně šíří cizí moc, aby ovlivnila politické poměry v jiné zemi,“ řekl Právu nový zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma, který koordinuje mezi ministerstvy, úřadem vlády a nevládními organizacemi další postup.

Novou legislativou zaměřenou na dezinformace se zabývá ministerstvo spravedlnosti i vnitra. S výsledkem chtějí přijít během několika měsíců. Jakou bude mít zákon podobu, však zatím není jasné.

Podle Klímy by mohl vycházet ze slovenského návrhu, s nímž tamní resort přišel loni v prosinci. Do trestního zákona doplňuje nový skutek, na jehož základě by bylo trestné vytvářet i šířit nepravdivé informace, které by mohly „znepokojit obyvatelstvo nebo ovlivnit jeho rozhodování o závažných společenských otázkách“.

Viníkům by na Slovensku v takovém případě hrozil jeden rok až pět let vězení. Návrh zatím tamní resort vyhodnocuje s policií a prokuraturou.

O možných dopadech slovenského návrhu české složky již diskutují. Podle mluvčího resortu spravedlnosti Vladimíra Řepky konzultuje ministerstvo s Nejvyšším státním zastupitelstvím, Vrchním státním zastupitelstvím a Nejvyšším soudem možné úvahy o změně skutkové podstaty šíření poplašné zprávy.

Jeden z připravovaných návrhů by podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) mohl myslet také na regulaci blokování dezinformačních webů. Některé servery podle odborníků mají propojení s ruskými zdroji peněz. „Můžeme poukázat třeba na ruský propagandistický zdroj Sputnik, který je placen z Kremlu,“ sdělil mluvčí Českých elfů Bob Kartous.

Podle mediálního zmocněnce Klímy je represe až krajním řešením. „Nejdůležitější je mediální gramotnost, učit už od dětství ověřovat si informace, vyhledávat zdroje. To je důležité know-how. Pak je potřeba nejdůležitější dezinformace vyvracet, nemá cenu reagovat na tisíce lží. Teprve potom přichází na řadu represivní opatření,“ sdělil.

Blokování několika českých dezinformačních webů, ke kterým se stát uchýlil po propuknutí války na Ukrajině, je podle něj extrémním východiskem, které si vyžádala mimořádná situace. „Není to návod na stabilní řešení. Ten je najít zákonnou cestu, vymezit to, co je už mimo zákon, a to, co není možné tolerovat,“ uvedl.

Proces by podle Klímy měl být v budoucnu transparentnější. Státní aparát totiž ani měsíc po vypnutí některých stránek nevyjasnil, kdo k takovému postupu dal pokyn. Seznam závadných webů mělo správci české domény dodat Vojenské zpravodajství při ministerstvu obrany, přesný seznam webů a jakých podmínek se to týká, ale neuvedlo.

Přístup k některým dezinformačním stránkám momentálně blokují kromě poskytovatele české domény CZ.NIC také čeští operátoři. Ti se odvolávají na ministerstvo vnitra.

„K vypnutí webů jsme přistoupili na základě žádostí ze strany ministra vnitra a v souvislosti s mimořádnou situací na Ukrajině. Neočekáváme, že bychom jakkoli seznam webů upravovali, neboť to není naše role,“ sdělil redakci Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí.

Podle experta na dezinformace Romana Máci tento krok reaguje na situaci, která byla v českém mediálním prostoru aktuální před pěti lety. „Situace se proměnila, tehdy byly dezinformační weby trendem, ale pak se to přetavilo na sociální sítě. Hlavním tahounem jsou živá vysílání těchto pseudoaktivistů na Facebooku,“ zmínil Máca.

Některé weby se podle něj jen přesunuly na zahraniční servery, odkud je jejich potírání komplikovanější.

Na sociální sítě se chce vládní poradce Klíma taktéž zaměřit. „Není to jednoduchá ani rychlá cesta, ale dohoda s nimi je nutná. Je tam celá řada problémů, které tyto platformy způsobují svojí velikostí a globálním působením,“ konstatoval.

„Jestliže jsou weby a aktivisté na sociálních sítích vnímáni jako bezpečnostní riziko, tak pokud je něco takovým rizikem, mělo by to mít oporu v legislativě,“ dodal Máca.