Chudoba, nezaměstnanost a dluhy trápí vyloučené lokality

O tom, jak závažná situace je, vypovídá i nejnovější šetření životních podmínek provedené Agenturou pro sociální začleňování zhruba v padesáti vyloučených lokalitách. Téměř čtvrtina tamních domácností podle něj čelí v současnosti exekuci, zkušenosti s nimi má ale přinejmenším čtyřicet procent domácností. Čtyři pětiny tamních rodin si nemohou dovolit nečekaný výdaj ve výši 12 800 korun. „V obecné populaci Česka se tento nedostatek financí týká dvaceti procent obyvatel,“ uvádí zpráva ze šetření.

Každý sedmý obyvatel vyloučených lokalit bydlí na ubytovně. Každý třetí při šetření uvedl, že se v jeho bydlení nacházejí plísně, každý pátý hlásí problémy se zatékáním, vlhkými zdmi, shnilými okny, rámy a podobně. Téměř čtvrtina tamních obyvatel je nezaměstnaná, více než polovina má podle šetření maximálně jen dokončené základní vzdělání.

Do osudu tamních komunit navíc tvrdě zasáhl koronavirus a opatření proti němu. Jedenáct procent obyvatel vyloučených lokalit podle šetření přišlo trvale o práci, 78 procent dětí mělo kvůli žádnému nebo špatnému připojení k internetu či chybějícímu vybavení potíže s distanční výukou.

Potíž s vyloučenými lokalitami se týká desetitisíců lidí.

„Mapování v roce 2015 odhadlo zhruba 120 000 obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Z vývoje počtu příjemců dávek v hmotné nouzi a z výsledků různých dílčích výzkumů vyplývá, že tento počet spíše mírně klesá,“ řekla mluvčí Agentury pro sociální začleňování Libuše Rudinská.

Podle Martina Šimáčka z Institutu pro sociální inkluzi ale může být problém větší, než uvádí agentura. „Vyloučené lokality vznikly masivně na začátku 90. let při privatizaci bytového fondu a rozpadu socialistického průmyslu, při zániku řady dělnických profesí.

Romové byli řízeně stěhováni z center měst na okraj,“ uvedl. Současně se podle něj jejich situace na národní úrovni dlouhodobě neřešila, navíc postupně docházelo k omezování sociálních dávek. „Nejdramatičtěji je omezila v roce 2011 sociální reforma ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Od té doby se dávky postupně zásadně znepřístupňují, systém pomoci ve hmotné nouzi přestal fungovat před třemi lety,“ míní Šimáček.

Mimo jiné podle něj hrozí lidem propad na existenční minimum při neodpracování veřejné služby, byly zavedeny zóny, kde se nevyplácí doplatek na bydlení, došlo k omezení jeho dostupnosti a výše. „Desítky tisíc domácností, které by měly, na pomoc v hmotné nouzi nedosáhnou. Počet příjemců se za posledních pět let snížil více než dvojnásobně,“ dodal Šimáček.

Vláda slovy ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vyhlašuje řešení situace ve vyloučených lokalitách za jednu ze svých priorit. Mimo jiné hodlá Jurečka při řešení tohoto problému vsadit na roli sociálních podniků, které by tam přinesly práci a napomohly u zaměstnanců získat pracovní návyky. Za tím účelem chce i zákon o sociálním podnikání.

Důraz by se podle ministra měl klást i na vzdělávání dětí z vyloučených lokalit. Právě vzdělanost by jim mohla pomoci ke změně života a prostředí. Již přitom bylo zmíněno, že je tam v současnosti poměrně nízká.

„V mnoha případech jde o to, že rodiče jsou vzorem pro své děti a vzdělávací vzorec se tak často opakuje. Do vzdělávací cesty těchto dětí mnohdy zasahují aspekty typu ‚jít pracovat co nejdříve a donést domů peníze‘ nebo nutná pomoc starších při péči o mladší sourozence. Vidina pravidelného příjmu, byť i zajištěného na černém trhu práce, je prostě velké lákadlo,“ říká Rudinská.

S tím, aby po svém nástupu do školy děti z problémových rodin nezaostávaly za ostatními, měl pomoci povinný poslední rok předškolní docházky. Podle dat ministerstva školství počet dětí zapojených do této výuky stoupá, podle Jurečky to ale nezabralo a je potřeba tuto výuku zkvalitnit.

A jak hodlá pomáhat dětem ve vyloučených oblastech ministerstvo školství? „Připravuje se obsahová, metodická podpora škol právě z těchto oblastí. Školy budou moci získat vhodné personální podpory, další vzdělávání a prostředky pro efektivnější spolupráci s rodinami,“ uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová. Tato podpora se má týkat v rámci Národního plánu obnovy asi 400 škol a do roku 2025 jsou na ni vyčleněny asi dvě miliardy korun. Několik dalších projektů již podle Lednové probíhá.

Větší podporu v motivaci rodin při vzdělávání slibuje i ministerstvo práce. „Budeme aktivně zapojovat školní sociální pracovníky, sociální pracovníky obcí, nestátní neziskové organizace, sociální pedagogy a podobně,“ sdělil Jakub Augusta z tiskového odboru.

Právě po větším zapojení terénních pracovníků, kteří by problematickým rodinám se vzděláváním dětí pomáhaly, volají delší dobu i někteří odborníci z řad neziskových organizací. Ministerstvo mimo jiné plánuje do budoucna i změny v dávkách na bydlení, Augusta ale neupřesnil jaké.

Změny v oblasti bydlení chce i ministerstvo pro místní rozvoj. „Problémem sociálně vyloučených lokalit je obchod s chudobou a neutěšená bytová situace. K regulaci fakticky nedochází. Jedním z nástrojů řešení by mohly být aktualizované cenové mapy, kdy příspěvek na bydlení nemůže přesáhnout určitou hranici,“ řekl Právu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), pod nějž vyloučené lokality ve vládě také spadají.

Cenové mapy mimo jiné ukazují, v jaké výši se pohybují v daném místě nájmy. „Cenové mapy nemůžou odpovídat tomu, co vám nadiktují pronajímatelé, mají odpovídat tomu, jaká je v té lokalitě cenová hladina nájemního bydlení,“ dodal Bartoš.

Ministerstvo pod jeho vedením plánuje pokračovat i v dotacích na výstavbu sociálních bytů. „Změny by měl přinést nový zákon o podpoře v bydlení, který nabídne obcím, včetně těch v sociálně vyloučených lokalitách, soubor volitelných nástrojů, jež umožní systematicky řešit bytovou situaci obyvatel,“ dodal Jiří Landa z tiskového odboru resortu.

Co bude zákon obsahovat, neuvedl. Bartoš ale již před volbami zmiňoval, že by měl zákon nabídnout obcím soubor nástrojů, které umožní řešit situaci obyvatel.

„Nástroje připravíme na základě zahraničních a domácích příkladů dobré praxe – od různých forem poradenství (sociálního, realitního, právního, dluhového apod.) v kontaktních centrech bydlení, přes podporu bydlení v soukromém sektoru za využití státní garance, až po samotnou výstavbu dostupných a sociálních obecních bytů,“ uvedl tehdy Bartoš pro server Život v Česku.