Chovatelé norků a lišek by se mohli dočkat milionů

Dosavadní zákon neobsahuje výši kompenzace, chovatelé mají nárok jen na příspěvek k pokrytí nesplacených závazků a náhradě jednoročního zisku. To však představuje jen mizivou částku, a tak bývalí chovatelé o ni ani zájem neprojevili.

Již v únoru ale v tichosti prošel sněmovním zemědělským výborem návrh, jehož schválení dává naději farmářům na velkorysou náhradu. Do novely zákona o ochraně zvířat, která se má projednávat v nejbližší době, se poslanci rozhodli dát náhradu za každého utraceného norka 6900 Kč a za lišku 5400 Kč.

„Dříve to bylo vázáno na zisk, ale ten velký neměli, protože stát je přinutil investovat do chovů. Kvůli pohodě zvířat vydali miliony, aby přizpůsobili chovy moderním technologiím. Nevím, jestli při tak velkých investicích nějaký zisk mohli vykazovat. Stát pak rozhodl, že chovy musí skončit, slíbil odškodnění, které se ale k farmářům zatím nedostalo,“ vysvětlil Právu návrh poslanců místopředseda zemědělského výboru Sněmovny Pavel Kováčik (KSČM).

Podle něho bylo rozhodnutí o likvidaci kožešinových farem zbytečně rychlé. „Nechápu, proč to tak prosazoval premiér, který je zastáncem svobodného podnikání. Podle mě se mohly farmy nechat tzv. dožít. Kdyby se nepovolovaly nové, pak by ty existující přirozeně skončily,“ uzavřel Kováčik.

Ministerstvo zemědělství (MZe) si loni vyčlenilo na kompenzační příspěvek 80 milionů korun. Pokud parlament schválí návrh, který do zákona prosadila Margita Balaštíková (ANO), pak bude muset ministerstvo sáhnout do svého rozpočtu mnohem hlouběji. Mělo by vyplatit 176 milionů korun.

„MZe vnímá snahu o kompenzace chovatelům pozitivně,“ sdělil Právu mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Nicméně si úřad myje ruce. Podle mluvčího resort nenavrhl zmíněnou vysokou částku ke kompenzaci, stejně jako nebyl autorem samotného zákona, který rozhodl o loňské faktické likvidaci farem kožešinových zvířat.

„Otázka není, kolik se má chovatelům vyplatit, ale proč vůbec tato situace nastala. Morální odpovědnost za zatížení daňových poplatníků je třeba hledat u těch, kteří se na tomto zákazu podíleli ať formou akcí, mediálních sdělení nebo předložením návrhu novely zakazující chov kožešinových zvířat, ale i těch, kteří přijetí této novely umožnili,“ uvedl mluvčí MZe Bílý.

Návrh tehdy předložilo 20 poslanců napříč spektrem a ve Sněmovně ho podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců. Do Sněmovny tehdy dorazila i petice za zákaz chovu norků a lišek pro kožešinu s 46 tisíci podpisy.

Na únorový návrh poslanců zaútočil spolek OBRAZ – Obránci zvířat, podle kterého je navržené odškodnění nadhodnocené. Pro farmáře se prý ze zrušení chovů stane zlatý důl a zázračně zbohatnou. Po­dle spolku totiž ani jeden z majitelů farem neinvestoval tolik, kolik by nyní měli z rozhodnutí poslanců dostat jako kompenzaci.

Podle údajů spolku například majitel největší kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově uváděl, že investoval 30 milionů korun a že chová zhruba 15 tisíc norků. Nyní by mohl ale dostat zhruba sto milionů. Jiný farmář prý investoval 1,5 mi­lionu a choval asi 4300 norků. Teď by si přišel na téměř 30 milionů korun. Další farmářka vyčíslila hodnotu farmy na čtyři miliony. Za tři tisíce norků a 500 až 600 lišek by mohla dostat 24 milionů korun.

„Nikdy jsme se nebránili přiměřeným kompenzacím pro majitele zrušených kožešinových farem, jejich výše ale musí odpovídat reálné ekonomice těchto farem a musí být podložena seriózními analýzami. Zásadně odmítáme, aby se z těchto kompenzací stal zlatý důl, ze kterého několik bývalých chovatelů na úkor daňových poplatníků pohádkově zbohatne,“ tvrdí předseda spolku Marek Voršilka.

Spolek se proto zajímal, na základě jaké analýzy souhlasilo nyní ministerstvo se zvýšenou částkou, když před třemi lety prý považovalo za přiměřenou částku tři tisíce korun za norka a o 900 Kč více za lišku. Dostali odpověď, že taková analýza neexistuje.

Podle Davida Vojtíška z firmy Norek z Velkého Ratmírova, současný zákon chovatelům žádný nárok na kompenzace nepřiznává. Podle něho mají nárok výhradně na pokrytí nesplacených dlouhodobých závazků souvisejících s chovem, to však po odečtení hodnoty veškerého majetku souvisejícího s chovem. Upozornil, že kompenzace ve výši maximálně průměrného ročního zisku, je nenároková.

„Chov kožešinových zvířat však byl až do jeho zákazu vzkvétajícím odvětvím, žádný z chovatelů (podle mně dostupných informací) proto neměl dluhy převyšující hodnotu jejich majetku,“ uvedl s tím, že jeho společnosti způsobil zákaz škodu cca 130 miliónů korun. Poslala proto žádost o kompenzaci již v prosinci 2019, ale zatím bez výsledku. Nově navržený příspěvek nemá, jak uvedl, kompenzovat jen vynaložené investice, ale i další škody, které zákaz chovu kožešinových zvířat chovatelům způsobil.

„Současný návrh odstraňuje stávající hrubou nespravedlnost, přičemž je podložen konkrétními znaleckými posudky a podrobnými položkovými rozpočty,“ tvrdí chovatel.