Česko v úterý zasáhlo několik tornád

Krajští hasiči ve středu informovali, že tornáda zasáhla také Staré Jesenčany, Mikulovice, Blata a Hroubovice. Meteorologové mají k dispozici také hlášení od lidí z Chrudimska a Nymburska. Pokaždé přitom vyfocené a natočené události vypadají zcela jinak.

„Je tak velmi pravděpodobné, že se jednalo o více než jedno tornádo, které by se posouvalo krajinou,“ řekl ve středu Novinkám mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák. Přesto největší škody nejspíš způsobilo právě tornádo v průmyslové zóně u Pardubic, kde prchalo z haly na poslední chvíli přes sto zaměstnanců.

Dvořák doplnil, že záběry potvrdily vznik tornád - tedy, že se oblačný chobot vzduchového víru dotkne země. Pokud se tak nestane, hovoří se o trombě. V úterý však vítr na zem ve východních Čechách skutečně dosáhl.

Rada lidem, co dělat v takové chvíli, je jednoduchá. „Utíkat, jak nejrychleji to jde, sednout do auta a ujet,“ shrnul jedinou možnou věc Dvořák. „V samotném víru je rychlost větru 200 až 300 kilometrů za hodinu. Taková síla bourá domy, vyvrací a láme stromy jako sirky, které létají všude kolem,“ doplnil Dvořák.

V českých podmínkách mívá vír sice velikost jen několik metrů, jeho síla je přesto ničivá. Ve Spojených státech dosahují víry i několika stovek metrů. Síla tornáda se pak hodnotí podle šestibodové stupnice.

Zatímco například silný vítr a bouře dokáží meteorologové předpovědět a změřit, u tornáda to tak není. „Nedokážeme říci, kdy a kde vznikne. Jeho síla se často hodnotí podle vzniklých škod,“ řekl Dvořák. Současně se nedomnívá, že by byl jejich výskyt v Česku v poslední době častější. „Lidé jen více fotí a točí videa, tím je více důkazů a záběrů,“ doplnil.

Pro vznik tornád je potřeba splnění několika podmínek, například se nikdy netvoří při mlze. Stejně tak není automatické, že pokud jsou povětrnostní podmínky pro vznik tohoto jevu vhodné, vždy vznikne.

„Tornáda vznikají pod bouřkovými mraky, musí vznikat bouřková supercela. Je nutné, aby se v místě vyskytoval tzv. střih větru, tedy aby se s rostoucí výškou měnil směr a síla větru. Nezbytnou podmínkou jsou také bouřkové mraky, bez nich tornádo nevzniká,“ popsal základní podmínky Dvořák.

Nebo-li typickým příkladem počasí vhodného pro vznik tornáda může být přechod z vysokých letních teplot do klasických letních bouří, kdy se prudce mění teplota, zvedá vítr a přichází bouřková mračna.