Česko sice ovce potřebuje, jejich stavy ale prudce klesají

České a moravské louky by přitom mohly uživit až milion ovcí. Na mnoha místech, především v národních parcích a v chráněných krajinných oblastech, plní jejich stáda funkce přírodních sekaček trávy.

Jehňata se nyní rodí například v zemědělské společnosti Zemspol v Petrovicích na Blanensku, která má největší stádo v chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Tvoří jej 160 bahnic, přičemž údržba luk se bez nich v této lokalitě s více než 1100 jeskyněmi neobejde. Ochranáři budou sice potřebovat, aby se časem stádo ještě zvětšilo, ale bude to jen o několik kusů.

„Situace je zvláštní. Lidé očekávají, že na stáda ovcí narazí na horských lukách, například v Beskydech. Ve skutečnosti ale mají největší stáda ovcí v republice v jižních a ve středních Čechách,“ řekl Právu předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Vít Mareš. Tato organizace sdružuje přibližně 1400 chovatelů ovcí. Ty tíží zvyšující se náklady na chovy.

Může za to sucho. Sena a slámy na zimu je nedostatek. Jejich cena proto vzrůstá. Mnozí zemědělci je raději vyvezou do Německa, kde je prodají s větším ziskem než v ČR, čímž se tyto komodity stávají pro domácí chovatele nedostupné.

Proto chovatelé stavy ovcí snižují. V oblastech, v nichž se šíří vlci, zase raději mění chovy ovcí za chovy hovězího dobytka, který je schopen se predátorům snadněji ubránit.

Navíc je tato změna i finančně výhodnější. Ještě před rokem 1989 bylo v Česku chováno zhruba 400 tisíc ovcí. Pak se ale dramaticky snížila cena vlny a družstva stáda zrušila. Následně se však ukázalo, že ovce jsou pro krajinu nenahraditelné.

Například na Pálavě u Mikulova spásají louky, na nichž lze najít více než sedm set druhů rostlin. V Moravském krasu jsou ovce z Petrovic od jara do zimy nedaleko slavné propasti Macocha.

Právě díky nim se tam zachovala poslední škrapová stráň krasu. Jde o louku ve svahu, z níž vystupují skaliska. Mezi ně se technika ani sekáči nedostanou. Takovýchto škrapových strání bylo ještě před sto lety v krasu mnoho. Pohltil je však les.

„Počítáme s tím, že postupně zatravníme povrch současných polí nad všemi jeskyněmi, aby se do nich nedostávala hnojiva poškozující krápníky. Nutné je také zatravnit okolí závrtů, což jsou propadliny v zemi, jimiž se do podzemí dostává povrchová voda,“ řekl Právu Antonín Tůma ze správy krasu.

Stádo Zemspolu by se o několik desítek kusů, zhruba na necelých dvě stě ovcí, mohlo rozšířit nejdříve za dva roky, až budou naplánované lokality kvalitně zatravněny. Stejné družstvo ale v roce 1995 chovalo bezmála dva tisíce ovcí.

Návrat pastevectví v Česku je pomalý i z toho důvodu, že si lidé s jehněčím a skopovým v kuchyni stále příliš nevědí rady, protože jídla z nich nepatří k tradičním pokrmům.

Naopak se ale zvyšuje poptávka po ovčích sýrech. Mareš zdůraznil, že pokud ovce nemají z krajiny opět vymizet, bude nutné, aby jejich chovy významně finančně podpořil stát.