Článek
Komise zažádala například o popis přípravy pravidel a vyhlašováni výzev Programu rozvoje venkova, seznam dotací poskytnutých podnikům ze skupiny Agrofert nebo údaje o kontrolách těchto dotací.
„Požadované podklady obdrží Evropská komise prostřednictvím našeho stálého zastoupení v průběhu dnešního dne,” uvedl ve středu dopoledne mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. V podvečer pak úřad potvrdil, že dokumenty odeslal.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského 2. srpna, od kdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově pak 430,6 milionu Kč.
Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od předloňského roku. Audit bude fond kontrolovat mezi 14. a 18. lednem. Hlavní důraz bude klást na prověřování střetu zájmů. Ministerstvo zemědělství pro tento audit připravilo podklady.
Agrofert dotace vracet nehodlá
Agrofert trvá na tom, že na jeho straně je vše podle českého i evropského práva.
„Nevidíme jakýkoli právní důvod, proč bychom měli zastavit čerpání dotací, či dokonce dotace vracet. Zatím nás nikdo z příslušných úřadů ani nekontaktoval. Samozřejmě jsme připraveni k dialogu s úřady, pokud se na nás obrátí. Věříme však, že se celá věc kolem dotací vyjasní a bude potvrzeno, že postupujeme správně a zcela podle zákona," uvedl ve středu mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.
Europarlament žádá zastavení dotací
Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger před Vánocemi doporučil Babišovi tři způsoby, jak by se mohl střetu zájmů zbavit. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se následně vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy.
Evropský parlament v prosinci přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude komisi takové žádosti posílat. [celá zpráva]
Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených letos Agrofertu. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).
Hospodářské noviny (HN) v červenci uvedly, že Agrofert předloni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun. Firmy spadající pod Agrofert získaly 1,35 miliardy korun na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře. Dalších 607 milionů korun tvořily podle HN investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.
Systém čerpání evropských dotací je založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Až po splnění určitých podmínek peníze proplatí Evropská komise. Maximálně proplácí 85 procent objemu dané dotace, u některých programů je tento podíl nižší. Česko má na programové období 2014 až 2020 k dispozici 581 miliard korun.
