Česko odmítlo udělit ochranu 1400 uprchlíkům

„Udělili jsme téměř 360 tisíc dočasných ochran, ale také jsme v cca 1400 případů vyslovili nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu,“ uvedl Vondrášek.

Kromě dvou hlavních důvodů zmínil také možnost, že dočasnou ochranu nezískal ten, kdo pobýval v České republice nelegálně ještě před začátkem války.

„Nemohu vyloučit, že by tento typ lidí požádal o dočasnou ochranu. Jsou totiž případy, kdy cizinec má dva cestovní doklady a předloží ten, který má úplně čistý, a řekne, že utekl například z Kyjeva a nedostal razítko, což se stávalo, protože po začátku války byla humanitární katastrofa,“ podotkl policejní prezident.

Čistě teoreticky by tedy podle něj mohl i takový člověk ochranu získat, pokud by nebyl v policejních databázích. „Půjde podle mě ale o jednotky případů,“ míní Vondrášek.

Doplnil, že ze 1400 případů, kdy Česko odmítlo dočasnou ochranu udělit, šlo v drtivé většině případů sice o lidi s ukrajinským občanstvím, řada z nich ale měla i pas jiného členského státu EU, nejčastěji Maďarska. Tento problém se v poslední době objevil například u romských uprchlíků, kteří zamířili do Prahy. Ti z nich, kteří dvojí občanství měli, tak ztratili v Česku nárok na humanitární dávku.

Naopak cizinci, kteří pobývali v ČR ještě před únorovým zahájením války na Ukrajině díky krátkodobým, devadesátidenním vízům, mohli o dočasnou ochranu, a tedy i o humanitární dávku a sociální pomoc požádat.

„Ti, kteří měli krátkodobé pobyty na území ČR, měli právo získat institut dočasné ochrany, což může být v řádu tisíců lidí,“ sdělil v úterý Právu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Vondrášek upřesnil, že před začátkem války bylo v Česku asi 60 tisíc lidí, kteří měli krátkodobá víza na devadesát dnů, a tedy zmíněný nárok požádat o dočasnou ochranu. Kolik z nich tak dosud učinilo, to bude prý jasné v nejbližších dnech.

„Kdo zde ale pobýval nelegálně, ten na dočasnou ochranu nárok neměl, avšak v rámci vyhlášeného zákazu vyhoštění získal status tzv. strpění pobytu na území bez nároků na benefity dočasné ochrany,“ dodal ministr vnitra.

Podle Vondráška jsou v Česku dva typy „nelegálů“. Zaprvé ti, kteří se nějakým způsobem dostali přes hranici Schengenu a byli v ČR zcela nelegálně, nebo lidé, kterým uplynula doba platnosti jejich krátkodobého pobytu v Česku, a přesto zde zůstali.

Druhým typem jsou pak cizinci, kteří sice měli v ČR oprávnění k pobytu, často jen to krátkodobé, ale pracovali načerno. Není jasné, kolik z těchto Ukrajinců a zda vůbec svou práci legalizovalo poté, co získali institut dočasné ochrany.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně eviduje k pondělku už 63 tisíc zaměstnaných Ukrajinců, kteří jsou v Česku držiteli dočasné ochrany. Jde o více než pětinu z celkem 300 tisíc uprchlíků, kteří v současnosti v ČR zůstávají. Většina zaměstnaných, tedy 45 tisíc, jsou ženy.