Článek
Na základě zákona by se mohla provádět cílená vnitrostátní restriktivní opatření přijímaná na základě rozhodnutí České republiky, která vycházejí z bezpečnostních zájmů země a jejichž účelem je udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. "Tedy i v případech, kdy se restriktivního opatření nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé," uvedlo v předkládací zprávě ministerstvo zahraničí.
Zákon stanoví podmínky, za nichž mohou být dotčené subjekty na vnitrostátní sankční seznam zapsány, a umožňuje uplatnit vůči nim i jiné sankce, než které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.
„Česká republika nehodlá tolerovat porušování lidských práv. Proto jsme na vládě schválili tzv. Magnitského zákon, který nám umožní uvalovat sankce na ty, kteří porušují mezinárodní právo - např. v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Kremlu ustupovat nebudeme,“ uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na Twitteru.
Česká republika nehodlá tolerovat porušování lidských práv. Proto jsme na vládě schválili tzv. Magnitského zákon, který nám umožní uvalovat sankce na ty, kteří porušují mezinárodní právo - např. v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
— Vlastimil Válek (@vlvalek) June 22, 2022
Kremlu ustupovat nebudeme!
Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky.
Kabinet již v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.
„Na sankčním zákoně, který zajistí lepší ochranu lidských práv, jsem poctivě pracoval čtyři roky a dnes jsem zákon předložil vládě. S Pirátskou stranou jsme slíbili, že tento zákon prosadíme a slib plníme. Lidská práva jsou a budou naší prioritou. Zákon nyní míří do Sněmovny,“ komentoval tisk ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).