České stromy dusí pandemie jmelí

„Našel jsem dva stromy stejného druhu, věku i vzrůstu stojící vedle sebe. Jeden byl jmelím zamořený a umíral, druhý byl naprosto čistý. Jmelí je větší problém, než si umíme představit,“ řekl Právu slovenský vědec maďarského původu Tivadar Baltazár působící na zahradnické fakultě brněnské Mendelovy univerzity. Šíření jmelí v České republice se věnuje léta.

Podle něj bude odpověď v genech stromů. Některé z nich jsou zřejmě právě díky svým genům odolnější než jiné stromy. Jako kdyby jmelí doslova odpuzovaly, zatímco jiné dřeviny jsou zcela bezbranné.

Baltazár zkoumá jmelí na stromech v parku zámku v Lednici na Břeclavsku, který je jedním z největších arboret střední Evropy.

Našel jej tam i na metasekvoji čínské, což byl vůbec první popsaný případ parazitování této rostliny na metasekvoji na světě.

Kůrovec je podle Baltazára větší problém jen proto, že má v nadsázce řečeno dobrý marketing a škody, které působí, jsou nepřehlédnutelné. Jmelí si s ním ale podle vědce co do škodlivosti v ničem nezadá, jen se o něm prostě tolik nemluví. Navíc je to přece rostlina štěstí, kterou zlatými srpy sbírali z dubů již keltští druidové a bez které se neobejdou žádné Vánoce.

Šíření jmelí nahrává oteplování klimatu. Ve švýcarských Alpách jej lze najít v mnohem vyšší nadmořské výšce než v minulosti. Boj s ním nově svádí některé regiony Rumunska i Maďarska.

Překvapivé je, a potvrzuje se to i v Česku, že jmelím jsou zasaženy jen některé oblasti: například Břeclavsko, okolí Zlína, Ostravsko. „Možná to souvisí s tahy či hnízděním některých druhů ptáků, kteří mohou šířit semínka jmelí. Nalezením odpovědí na tuto a další otázky najdeme i nejvhodnější cestu k tomu, jak se jmelí zbavit,“ vysvětlil Baltazár.

Hlavní problém vidí v tom, že příroda mlčí. Zatím neukázala jakýkoli obranný mechanismus, kterým by se v zamořených oblastech alespoň chtěla jmelí zbavit. Pomoci se proto snaží věda. Baltazárovi kolegové před časem ve Zlíně a v Přerově otestovali v boji se jmelím nový trik.

Postříkali jmelí v zimě stimulátory růstu určené pro jaro. Když se zelené keříky, vytvářející v korunách stromů chuchvalce, probudily ze zimního spánku a chtěly začít opět vysávat z dřevin živiny, uhynuly, protože stromy stále ještě spaly.

Baltazár chce kromě zkoumání genů stromů otestovat jiný, přírodnější způsob boje se jmelím. Je jím parazitická houba Phaeobotryosphaeria visci, která zčásti umí jmelí zahubit. „Do boje se jmelím musíme nasadit všechny síly. Pokud tak neučiníme, následky budou nedozírné,“ dodal výzkumník.