Článek
„Slovensko může počítat s obranou vzdušného prostoru. Je to krásný příklad důvěry a spolupráce. Rádi to uděláme. Jsme připraveni technicky i kapacitně,“ řekl v ČT Fiala s tím, že se tak stane od 1. září. Vláda to podle něj určitě schválí.
Česko potřebuje nové stíhačky a čas se krátí
O pomoc s ochranou vzdušného prostoru požádal Česko v červnu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. „Je to i v našem zájmu. Nemůžeme dopustit, aby země, která je na hranici válečného konfliktu, (...) byla jakkoli ohrožena. Je to náš společný úkol,“ dodal v neděli Fiala.
„Jsem velmi vděčný, že si naše země jsou nejen historicky blízké, ale ty vztahy se zlepšují. Byli jste jedni z prvních, kdo nám poskytl vojáky, teď nám budete chránit vzdušný prostor,“ dodal slovenský premiér Eduard Heger.
Podle něj by pomoc měla trvat minimálně rok, spíše déle. Americké stíhačky F-16, které objednala minulá slovenská vláda, by podle Hegera měly dorazit do konce roku 2024. Dodávky se zpozdily kvůli covidu-19 a celosvětovému nedostatku čipů. Nahradit mají stroje ruské výroby MiG-29.
Otázku stíhacího letectva během léta bude řešit i česká vláda. V roce 2027 totiž končí Česku pronájem švédských gripenů a je třeba rozhodnout, zda s těmito stroji budeme pokračovat, nebo přejdeme k jiným. V poslední době se dost spekuluje o přechodu na americké stíhačky F-35.
Švédský velvyslanec tento týden v médiích řekl, že jeho země je ochotna při uzavření dohody o pokračování s gripeny přenechat bezúplatně stávající stroje. Ministryně obrany Jana Černochová i Fiala však řekli, že oficiálně žádnou takovou nabídku neevidují.
Fiala s Hegerem se v ČT také shodli, že je třeba dále posilovat východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO). V blízkých měsících bude vznikat plán, jak dlouhodobě chránit hranice NATO.
„Velmi intenzivně se diskutuje, jak nastavit architekturu obrany celého evropského území. Musíme vyslat silný signál, ale naplánovat to, ne na tři a čtyři roky, ale na deset, dvacet, padesát let,“ míní Heger.
Američané pošlou do Evropy další stíhačky, lodě a vojáky
S tím, že by budoucností obrany zemí NATO měly být smíšené jednotky, v nichž působí i Češi, souhlasil i Fiala. „ČR je připravena se na tom podílet a do budoucna navyšovat čísla vojáků. V dalších měsících budeme připravovat plány,“ dodal.
Oba premiéři zároveň avizovali, že budou ratifikovat Švédska a Finska do NATO. Stát by se tak mělo na začátku podzimu. Přístupové protokoly severské země podepíší v týdnu.
