Hlavní obsah

Česká armáda má 1250 zbytečných důstojníků, chybí obyčejní pěšáci

Právo, Oldřich Danda

Málo indiánů, hodně náčelníků. Toto rčení sedí na českou armádu, která má zhruba o 1250 víc důstojníků, než kolik by chtěla mít. Naopak jí chybějí tisíce vojáků v základních funkcích a poddůstojníci. Na generálním štábu proto vzniká jízdní řád, jak tento nepoměr postupně a pokud možno bezbolestně změnit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Vojenská přehlídka na Evropské třídě v roce 2018. Ilustrační foto

Článek

Podle mluvčí generálního štábu Vlastimily Cyprisové by mělo ke změně dojít hlavně přirozeným odchodem starších důstojníků do důchodu a masivním náborem mladých vojáků do nejnižších funkcí.

V nově vznikajících jednotkách např. v Rakovníku a v Chrudimi by také mělo vzniknout mnohem méně důstojnických míst, než bylo dříve zvykem. „U sloužících vojáků ale nedojde ke snižování hodnosti,“ řekla Právu.

Dnes je v armádě, ve Vojenské policii a Vojenském zpravodajství 6250 důstojníků, z toho je 31 generálů a víc než 2100 vyšších důstojníků, tedy majorů, podplukovníků a plukovníků. Ideálem by přitom bylo, aby česká armáda měla jen pět tisíc důstojníků.

Podle vládního dokumentu Koncepce výstavby Armády ČR by měl být vyvážený poměr mezi mužstvem a důstojníky, stejně jako v jiných armádách NATO, kde je polovina vojska mužstvo a poddůstojníci, 30 procent dělají praporčíci a 20 procent důstojníci.

„K 1. červenci 2019 je v resortu obrany více než 25 tisíc vojáků z povolání. Něco málo přes 25 procent je důstojníků, něco málo přes 30 procent praporčíků, téměř 44 procent poddůstojníků a mužstva,“ poznamenala Cyprisová.

Ve Vyškově zcela bez důstojníků

Podle koncepce by se měla armáda výrazně rozrůst, do roku 2025 by měla mít 30 tisíc mužů a žen. Rekrutační střediska proto jedou na plný výkon a každoročně přivedou do uniformy okolo dvou tisíc nováčků. Do důchodu či do civilu přitom každý rok odchází skoro tisícovka vojáků.

Redukce důstojníků bude v armádě sice postupná, ale např. Velitelství výcviku, které je součástí Vojenské akademie ve Vyškově, kde probíhají tříměsíční kurzy základní přípravy vojáků a začínají zde všichni rekruti, čeká od 1. ledna příštího roku radikální změna.

„Budeme jediní v NATO, kdo bude mít základní přípravu postavenou pouze na praporčickém sboru,“ řekl Právu bývalý vrchní praporčík Petr Seifert, který změnu pomáhal připravit s tím, že ve Vyškově nejsou důstojníci potřeba. „Je na čase dát pryč důstojníky, protože jsou drazí, a místo nich tam dát zkušené vojáky a bojovníky, aby rekruty vedli k tomu, co umí oni,“ poznamenal.

Rozdíl mezi mzdou praporčíků a důstojníků je podstatný. Praporčík má základní plat 40 440 korun měsíčně a plukovník 76 110 korun.

Podle Cyprisové dnes ve výcvikovém centru ve Vyškově slouží osm důstojníků. „A těm bude nabídnuto služební místo jinde,“ dodala mluvčí.

Armáda chce posílit nejen personálně, ale plánuje i zmodernizovat vozový a letecký park. Podle vládního materiálu by na realizaci celé koncepce od roku 2015 do roku 2025 mělo jít 460 miliard korun. V roce 2025 se podle plánu počítá s tím, že armáda na platy vojáků vydá 20 miliard korun (dnes je to okolo 17 miliard ročně).

Výrazněji by se měl zvýšit rozpočet na zbraně a techniku, z dnešních 13 miliard na 20 miliard korun v roce 2025. V nejbližší době chtějí vojáci utratit přes sto miliard za nová bojová vozidla pěchoty, vrtulníky, radary a rakety krátkého doletu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám