Článek
V pátečních dopoledních hodinách více než čtyři desítky lidí uctily památku politických vězňů pohřbených na hřbitově v pražských Ďáblicích. Věnce k památníku položili zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Sněmovny či církve.
Sedmdesát let od justiční vraždy Milady Horákové
„K dnešnímu dni evidujeme asi 200 jmen lidí, jejichž těla se nacházejí v prostoru čestného pohřebiště," uvedl předseda Sdružení bývalých polických vězňů Jiří Línek.
S projevem vystoupil i kardinál Dominik Duka, podle kterého se vytrácí vzpomínka na to, co se v zemi odehrálo. Zmínil také to, co je podle něho největší krizí této doby. „Nedokážeme být věrni sami sobě a svým ideálům a svému přesvědčení,” řekl kardinál.
Den památky obětí komunistického režimu připomíná justiční vraždu Milady Horákové
Zástupci sdružení politických vězňů připomínají oběti komunismu každoročně na ďáblickém pohřebišti, a to od roku 1994. Pieta se tradičně koná den před výročím popravy Milady Horákové.
Nahrávky v metru
V pátek také zazněly v pražském metru autentické záznamy z vykonstruovaného procesu s právničkou Miladou Horákovou. Připomenout měly výročí 70. let od smrti Milady Horákové, která byla před sedmdesáti lety, 27. června, popravena komunistickým režimem.
Z pražských sirén zazní slova Milady Horákové, na budovách visí velké portréty
Cestující si mohli poslechnout obvinění a rozsudek nad Horákovou a záznam z dopisu, který Horáková psala z vězení. „Já bych lhala, státní soude, kdybych řekla, že jsem změnila své přesvědčení a že jsem docela jiná," zněla z reproduktorů slova Milady Horákové.
Vysílání se v pátek 26. června zopakovalo třikrát, a to v 10.35 hodin, 12.35 a 14.35 hodin. Čas popravy připadl na 27. červen 5.35 hodin. Trvala 15 minut.
Horákovou odsoudily za velezradu
Česká právnička a politička byla za druhé světové války za svou odbojovou činnost vyslýchána a týrána gestapem, poté vězněna v Terezíně a v ženské věznici Aichachu u Mnichova.
Komunistům ve Sněmovně promítali pod nos Miladu Horákovou
Po válce byla zvolena za Československou stranu národně socialistickou (ČSNS) do Národního shromáždění. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 komunikovala s exilovými politiky a vystupovala proti režimu. StB ji za její činnost v září 1949 zatkla a mučila.
Dne 8. června 1950 byla v inscenovaném politickém procesu odsouzena za velezradu a oběšena 19 dní poté.