Článek
Do boje se suchem jsou mnozí Češi připraveni se aktivně zapojit. Nefandí ale stavbám velkých přehrad, odmítají trvalé zvýšení ceny vody v souvislosti s jejím dlouhodobým nedostatkem a také nechtějí, aby se v době sucha omezovala její dodávka do domácností.
„Lidé téma sucha vnímají citlivěji, než by se mohlo zdát. Dokládá to i mnoho jejich zajímavých názorů, které jsme při výzkumu zjistili. Mimo jiné se většině obyvatel republiky nelíbí, že záchody splachujeme pitnou vodou,“ řekl Právu vedoucí výzkumu Jan Krajhanzl.
Dopady na ceny
Přibližně 80 procent z bezmála 2700 dotázaných v průzkumu uvedlo, že dopady sucha se budou v nadcházejících dvaceti letech zhoršovat, pokud stát nepodnikne systémové kroky. Téměř 95 procent lidí uvedlo, že se s dopady velkého sucha setkávají při svých procházkách přírodou.
Bezmála 81 procent dotázaných vnímá oteplení i na zvyšujících se cenách potravin. Dopady sucha pociťuje 91 procent dotázaných majitelů zahrad na svých pozemcích a také 73 procent majitelů studní. Občané vnímají, že příroda vysychá a že přibývá požárů. Očekávají jasné kroky ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství a celé vlády. Stát již nyní může počítat s podporou veřejnosti při obnově drobných vodních ploch.
Většina občanů bude souhlasit i s využitím dešťové vody ze střech. „Téma sucho není okrajové. Lze předpokládat, že se časem stane jedním z naprosto zásadních,“ uvedl Krajhanzl.
Inspirace z Bavorska
Vědci předpokládají, že sucho se stane i pro politiky tak zásadním jako třeba migrace. Mnohé koalice, které po komunálních volbách začaly úřadovat na radnicích, si již boj se suchem daly i do svých programů. Většinou řeší lokální projekty související s úsporou vody.
Podle odborníků je nejvyšší čas, aby se Česko nechalo v oblasti boje se suchem inspirovat například Bavorskem, které má obdobné klima. Parná léta tam ale mají mnohem mírnější dopad na krajinu.
Tamní péče o přírodu, městskou zeleň a vodní toky je citlivější, dlouhodobá a především kvalitnější. „Stále je u nás prostor na to, abychom ještě zlepšili celkový přístup,“ dodal vedoucí brněnského výzkumu.
