Češi sází jako diví. Loni o polovinu víc než předloni

Uvádí to výroční zpráva o hazardním hraní v ČR za rok 2019, kterou v pondělí předloží k posouzení vládě premiér Andrej Babiš (ANO) a kterou má Právo k dispozici.

Celková výše sázek tak meziročně výrazně vzrostla z 250 miliard v roce 2018, v roce 2017 to bylo 224 miliard.

Za růstem je enormní zájem o technické hry v kamenných provozovnách i online. Počet povolení pro tyto hry v posledních deseti letech sice klesl, zvyšují se však vsazené částky. Jde o hru provozovanou prostřednictvím technického zařízení, které obsluhuje přímo sázející, např. o elektromechanickou ruletu a elektromechanické kostky.

Největším zdrojem příjmů provozovatelů her jsou podle zprávy stále herny. Ty tvoří přes čtyřicet procent hazardního trhu, i když jejich počet výrazně poklesl. Zatímco před devíti lety bylo 8367 heren, koncem loňského roku už to bylo jen 1162. V počtu kasin, kterých bylo loni 580, je opačný trend než u heren. Během roku jich 32 přibylo.

Povolení provozovat hazard mělo loni 55 společností. Kvůli zpřísnění zákonů se technické a živé hry přesunuly právě do větších heren a do kasin.

Sázkaři mají nejvíce příležitostí v kamenných kancelářích na severu Moravy a na Olomoucku. Kurzoví sázkaři se ale postupně přesouvali na internet. Stát inkasoval na dani z hazardu loni 10,1 miliardy, což je o 400 milionů korun víc než v roce 2018. Technické hry se na těchto odvodech podílely šesti miliardami.

Kolik je v ČR lidí v kategorii problémového hráčství, se jen odhaduje. Podle zprávy ale ubývají, loni to bylo téměř 144 tisíc lidí, z nichž zhruba 74 tisíc je v tzv. vysokém riziku.

Podle údajů různých studií a od lékařů, u kterých končí lidé, kteří již svou vášeň k hazardu nezvládají, se problémoví hráči rekrutují z těch, kteří začali pravidelně hrát kolem pětadvaceti let, problémy jim začaly zhruba o tři roky později.

Odbornou pomoc tito lidé poprvé vyhledávají po třicítce. Většina z nich začínala na automatech. V posledních letech začínají přibývat ti, kteří propadli kurzovému sázení nebo tzv. živým hrám, tedy třeba ruletě či kostkám.

S hráčstvím je spojeno popíjení alkoholu, kouření a užívání drog. V tomto směru vedou kuřáci. Mezi hráči je jich až sedmdesát procent. I když v hernách a kasinech platí zákaz kouření, velmi často se porušuje. „Výskyt užívání alkoholu je přibližně stejný jako v obecné populaci, výskyt kouření přibližně dvakrát a nelegálních drog několikanásobně vyšší než v obecné populaci,“ konstatuje zpráva pro vládu.

Lidé, kteří propadnou hazardu, se často dostávají do finančních problémů. Z těch, kteří se již ze závislosti na hraní léčí, má dluhy zhruba 90 procent. Podle zprávy byl průměrný dluh kolem 800 tisíc korun. Nejvyšší dosáhl sedmi milionů.

Většina z patologických hráčů do hry dávala celý svůj plat, někteří si na hru půjčovali u nebankovních domů. Podle zprávy v osmi procentech pak hráči získávali prostředky i kriminální činností. Polovina patologických hráčů se dopustila krádeže, následovaly podvody nebo zpronevěry. Třetina pak uvedla, že peníze mají z výroby nebo prodeje drog.

V letošním roce by měl začít fungovat rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách. Již od dubna běží při ministerstvu financí zkušebně, spuštěn bude definitivně 20. prosince.

Zapisovat se do něj budou lidé, kteří se nesmějí účastnit hazardních her. Půjde o ty, kteří pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou v úpadku, nebo kterým byl uložen zákaz nebo povinnost zdržet se hazardních her a sázek.

Registrováni budou i ti, komu bylo uloženo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách. Ti všichni do rejstříku budou zapisováni automaticky a provozovatelé nesmí tyto lidi do herny nebo kasina pustit ani jim nesmí umožnit zřídit herní účet.

O zápis mohou požádat i samotní hráči, kteří chtějí ochránit sami sebe před svou slabostí.