Češi chtějí antibiotika. Často zbytečně

Lékaři, ale i specialisté z krevní laboratoře apelují na pacienty, aby je hned nežádali. Mnozí si stále mylně myslí, že antibiotika jsou univerzální lék, který nahradí týden v posteli, jejž si „přece nemohou kvůli práci a povinnostem dovolit“.

A když už antibiotika berou, často je nedobírají, jak předepsal lékař. Stačí jim, že rychle zabrala, a vracejí se do pracovního běhu. A pak mohou znovu onemocnět.

Nedobírat prášky a nemoc nedoléčit je velká chyba, varují specialisté. Když je totiž pak opravdu zle, antibiotika už nezabírají. Pokud je totiž člověk užíval často a nedůsledně, bakterie jsou už proti nim rezistentní.

„Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou totiž nejdůležitější pro rozvoj přirozených imunitních protiinfekčních reakcí. Okamžitým nasazením antibiotik se tlumí obranné mechanismy, které by jinak byly schopny infekci zvládnout samy,“ vysvětluje doktorka Dana Hanuláková z laboratoře Synlab.

Antibiotika navíc zabírají jen na onemocnění bakteriálního původu. Proti virovým infekcím jako nachlazení či chřipka jsou neúčinná. Podle průzkumu České lékárnické komory se přitom každý pátý pacient mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze.

Dlouhodobé užívání antibiotik má podle krevních specialistů Synlabu negativní dopad na přirozenou mikroflóru organismu, protože kromě patogenních bakterií antibiotika ničí i ty prospěšné, a narušují tak celý imunitní systém.

Bakterie se navíc rychle na­učí antibiotikům vzdorovat a umějí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou. Dokážou přežívat v přítomnosti antibiotika, a dokonce pokračovat v množení. Odolnost vzniká i v případě, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dost dlouho nebo je zvolen nesprávný typ léku.