Článek
Dosavadní vítězové těchto výběrových řízení měli pro radnici zajistit opravu jejích bytových domů a bytů. „Vedení radnice nechce, aby na výsledcích těchto výběrových řízení ulpěl jakýkoli stín pochybnosti o tom, že se uskutečnila řádně. Proto byly výsledky těchto výběrových řízení zrušeny a uskuteční se znova,“ řekla Právu mluvčí radnice Kateřina Dobešová. Projekty jsou v celkovém objemu zhruba sto milionů korun.
Prověří staré zakázky
Mluvčí zdůraznila, že jde pouze o preventivní krok. Podle dostupných informací nebylo oněch pět výběrových řízení, která se konala po listopadu 2018, tedy již po loňských komunálních volbách, problémových. Nemělo by tedy jít o projekty, kvůli nimž byl Švachula s Liškutinem a dalšími sedmi osobami, většinou podnikateli, zadrženi protikorupční policií.
Dobešová zdůraznila, že radnice prověří staré zakázky. V rámci minulého volebního období, tedy v rozmezí let 2014 až 2018, by mělo jít o investice o celkovém objemu asi 300 milionů korun. Zejména jde o opravy bytových domů patřících městské části Brno-střed.
Mluvčí uvedla, že si radnice za pomoci odborníků prověří, kolik bylo na daných projektech skutečně proinvestováno, tedy zda odvedená práce a její rozsah odpovídají částkám ve výkazech.
Server iROZHLAS.cz v souvislosti se stíháním Švachuly uvedl, že si na úplatcích přišel na téměř 8,8 milionu korun. Celkem si skupina obviněných při manipulování stavebními zakázkami Brna-střed údajně rozdělila úplatky nejméně za 17,1 milionu a firmám zapojeným do těchto machinací prý za ně přihrála zakázky za přibližně 180 milionů. Pěti lidem, kteří skončili ve vazbě, hrozí 10,5 roku až 16 let vězení. Se Švachulou a Liškutinem jsou v ní i podnikatelé Petr Kalášek, Pavel Ovčarčin a Lubomír Smolka.
Na možnost vzniku korupčního prostředí opakovaně upozorňoval bývalý neuvolněný opoziční předseda kontrolního výboru zastupitelstva Brna-střed Bohumil Straka. Veškeré jeho snahy ale byly podle jeho slov marné.
„Například 17. července 2015 jsem podal antimonopolnímu úřadu podnět k přezkoumání úkonů a postupu radních Brna-střed vztahujících se k několika veřejným zakázkám či šesti otevřeným zadávacím řízením na zadání nadlimitních veřejných zakázek na služby,“ uvedl Straka.
Upozorňoval prý také na nebezpečí směrnice pro zadávání veřejných zakázek Brna-střed, která podle něj korupční prostředí umožnila.
„Směrnici protlačilo přes můj odpor Žít Brno. Doporučil jsem nechat udělat rozbor od nějakého nezávislého odborníka na transparentnost zakázek. Směrnici však v tichosti zavedlo vedení radnice, které úpravou směrnice vyšroubovalo limit pro nezveřejňování nabídek do 200 tisíc korun, tedy celý čtyřnásobek dosavadní částky. Zakázky do 200 tisíc korun se tak na základě směrnice začaly zadávat pouze jednomu předem vybranému subjektu,“ uvedl Straka.
Ještě větších změn doznaly zakázky na stavební práce, které se začaly „soutěžit“ neveřejně až do hodnoty 2,5 milionu.
„Menší stavební zakázky začaly dostávat tři přímo oslovené firmy, z nichž jedna většinou neodpovídala, zbývající dvě měly podobně ‚vysokou‘ cenu a ostatní firmy se o zakázce ani nedozvěděly,“ uvedl Straka, který je dnes již mimo politiku.