Bradáčová: Na agresivní lidi má zákon páky, musíme je využívat

Myslím, že je potřeba přihlédnout k situaci za poslední dva roky. Řadě lidí se podstatně změnil styl života, rodinného, pracovního. Nějak to na jejich životy zapůsobilo a museli se s tím vyrovnat. Vedle toho byla celá řada opatření, která se části společnosti mohla jevit jako zcela nesrozumitelná a neodůvodnitelná.

Rozumím těm, kdo se ptají, proč se mám nějak chovat, proč mám opatření dodržovat? Legislativní proces a různá nařízení nedoprovázelo zcela srozumitelné vysvětlení, proč by to tak mělo být.

Roztříštěné či zásadní protichůdné názory na tento problém uvnitř státního zastupitelství jsem nezaznamenala. Z podřízených státních zastupitelství je většina státních zástupců a administrativních zaměstnanců očkovaná. Pokud se jedná o případy, kdy se státní zástupci či zaměstnanci nenechávají očkovat, tak to nejsou žádné vyhrocené situace.

Vždy bude část společnosti zaměřena radikálně. To můžeme zaznamenat ve všech evropských státech. V současné situaci se k této části společnosti přidala i ta, která mohla zaznamenat určitou deziluzi.

Musíme si ale rovněž uvědomit, že různé projevy názorů při uplatňování svobody slova mají někde své limity. Šibenice před Poslaneckou sněmovnou a radikální projevy, výhrůžky novinářům, výhrůžky těm, kteří se také zcela svobodně snaží projevit svůj názor, jsou za hranou.

Tito lidé jsou vystavováni urážkám, vulgarismům a výjimkou nejsou výhrůžky fyzickým násilím a smrtí. Ty nemají v civilizované společnosti co dělat.

Nemusí se vždy jednat o trestné činy, máme tady i přestupky. Pokud nefungují základní zásady společenského, občanského soužití, tak se společnost rozpadá.

Pokud není společnost připravena hodnoty respektovat dobrovolně, musí v některých případech přijít na řadu i represivní složky. Od verbální agrese je to jen kousek k fyzickému násilí, a to už rozhodně dovolené není. Tato situace se musí pojmenovávat.

Ti, kdo velmi agresivně prezentují svoje názory a zaštiťují se svobodou slova a bojují takzvaně proti cenzuře, která tady rozhodně není, často sami svými výhrůžkami potlačují svobodu slova ostatních. Svoboda projevu je tu pro všechny, ale lidé se musejí vzájemně respektovat. Prostor pro mnou užívané právo končí tam, kde bych zasáhl právo jiného.

To je především otázka pro politiky, kteří nastavují mantinely trestní politice státu. Osobně si myslím, že tu jako první musí fungovat přestupkové správní řízení, které postihuje méně závažné typy jednání. U typově závažnějších potom přichází na řadu trestní právo. To jsou trestné činy z nenávistné pohnutky, podněcující k násilí vůči rase, etniku, popírající holokaust, genocidu.

Co se týče přestupkového řízení, může postihnout celou řadu jednání, které je v rozporu se zásadami občanského soužití, veřejným pořádkem. A právě tady je potřeba reagovat. Neočekávat, že nápravu sjedná trestní právo. To by mohlo být v některých případech vnímáno jako příliš přísné a vyvolat efekt opačný. Současné normy jsou pro to postačující, ale musejí být důsledně využívány.

Neoznačila bych stalking za nový fenomén – jenom pohnutku. Ta je pro nás nová. Nebezpečné pronásledování a vyhrožování se ve veřejném prostoru objevují a objevovaly, avšak nyní je důvodem pronásledování výkon pravomoci veřejného úřadu.

Lidé orientují svůj hněv a agresi vůči úředním osobám nebo k těm, kdo prosazují například očkování. Tento druh trestné činnosti se snaží paralyzovat výkon veřejné správy, fungování veřejných institucí a je třeba na něj důsledně reagovat.

Procento trestných činů, které se objevují v prostoru internetu, roste a poroste úměrně tomu, jak lidé využívají elektronickou komunikaci. Tomu musí policie přizpůsobit své postupy, specializovat se na tuto agendu. Jsou to útoky na data ať již osobní povahy, nebo významná pro fungování infrastruktury státu.

Vedle toho je ale celá škála trestných činů, které využívají internet pouze jako prostředek. Tento trend je spojen s novými postupy při vyhledání důkazů a jejich interpretací. Tam policie musí učinit velký krok – za tím prostorem zaostává.

A stejně tak se musí přizpůsobit práce státního zastupitelství. Nevystačíme si s tím, že na každém státním zastupitelství bude jeden státní zástupce, který se bude v této problematice orientovat. Musí to být už obecným umem.

Pro státní zastupitelství uplynulé roky znamenaly jiný styl práce spojený především s daleko efektivnějším využíváním nástrojů elektronické komunikace. Ukázalo se, že videokonference při soudních řízeních a řízení úřadu je možné vést i takto.

Zároveň odkryly určitou neutěšenou situaci stavu samotných elektronických systémů v justici. V okamžiku, kdy je začne využívat velké množství zaměstnanců, tak systémy, které vznikly v 90. letech, jsou zastaralé a neodpovídají.

Státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v uplynulém roce podali 33 obžalob na celkem 134 osob, což je druhý největší počet za posledních deset let.

Nedá se říci, že by covid zásadně zpomalil státní zastupitelství, policii nebo že by paralyzoval jejich činnost. Ale co do stylu řízení a způsobu zpracování jednotlivých trestních věcí byl výjimečný tím, že se musíme přizpůsobovat protipandemickým opatřením.

Dlouhodobě je to daňová trestná činnost, ale tady jsme zaznamenali v uplynulém roce pokles, který byl spojen s opatřeními, která přijali správci daně v několika uplynulých letech. Převážnou částí naší agendy jsou stále pletichy při zadávání veřejných zakázek. Manipulace s veřejnými zakázkami, sjednávání výhod, úplatky, které doprovázejí veřejné zakázky.

Jsou to stavební a IT zakázky a také zdravotnictví. Zaznamenali jsme v roce 2021 i posun v kauze úplatků ve sportu, ale to už je úplatkářská trestná činnost svého specifického charakteru, která nesouvisí s veřejnými zakázkami.

Pak to byly teroristické trestné činy, stále ve znamení schvalování teroristických útoků, především verbální projevy v této oblasti. Ukončili jsme několik vyšetřování bojovníků na Donbasu, občanů ČR, kteří se zapojují do boje separatistických jednotek na Ukrajině. Soudy začaly vydávat rozsudky v těchto věcech, velmi vysoké tresty, kolem 20 let odnětí svobody.

Problematika, kterou do budoucna považujeme za velmi nebezpečnou a spojenou s velkým množstvím finančních prostředků, je nedovolené nakládání s odpady. Pro policii je to nová sféra organizovaného zločinu, která se tímto problémem zabývá.

Je to celá škála postupů od nedovolené manipulace s odpadem přes zpracování, které neodpovídá právním předpisům, deklarování legálního zpracování odpadů, ale ve skutečnosti zcela nelegálního nakládání, nesprávného vykazování nakládání s odpady. Je tam řada trestných činů, které tuto kriminalitu doprovázejí.

Má to dopady na životní prostředí, tedy k ryze hospodářským deliktům se přidávají trestné činy, jako je obecné ohrožení nebo všechny trestné činy, které dopadají na životní prostředí.

Je myslím shoda napříč všemi diskutujícími, na zavedení funkčních období pro funkcionáře státního zastupitelství. Debata jistě bude o délce funk­čních období, o způsobu výběru nových funkcionářů a přechodných ustanoveních.

To znamená, v jaké periodě se vymění vedoucí státní zástupci, ať už vybráni v rámci výběrových řízení, nebo bez nich. To bude předmětem debaty. Já za stěžejní považuji rovněž změnu ve vztahu k nejvyššímu státnímu zástupci.

Mělo by být zavedeno pevné funkční období pro nejvyššího státního zástupce s tím, že by v zákoně byly vymezeny důvody pro jeho možné odvolání. O tom by rozhodoval na návrh kárný soud.

Změna by se měla také dotknout přesnějšího zákonného vymezení střetu zájmů, tak jak to doporučuje České republice GRECO (Skupina států proti korupci – pozn. red.). Upřesnění kariérních postupů v rámci státního zastupitelství. To, co by mělo být zachováno, jsou současné pojistky nezávislého, nestranného fungování vůči moci výkonné v těch mezích, jak jsou upraveny dnes.

Vrchní státní zastupitelství zaznamenalo jednu významnou personální změnu na konci uplynulého roku, kdy se můj tehdejší náměstek Adam Bašný rozhodl svou kariéru spojit s nově vzniklým Úřadem evropského žalobce.

Na jeho místo byl ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem jmenován Zdeněk Štěpánek, který působil u tohoto úřadu v pozici ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Samozřejmě že v návaznosti na odchody do důchodu plánuji i změny další, to je součástí personální politiky.

To byl právě Úřad evropského žalobce, který doplňuje tradiční strukturu státního zastupitelství v České republice. Na tento úřad byly předány celou soustavou státního zastupitelství kauzy týkající se problematiky daňových podvodů s národním přesahem, vymezenou škodou, ale také ty, jež se dotkly prostředků evropských rozpočtů.

Z informací, které čerpám z veřejného prostoru a mám je doplněny od představitelů policie, je to osobní rozhodnutí pana policejního prezidenta. Já je nechci nijak dál komentovat.

Vnímám ho jako profesionála, který svou kariéru spojil s Policií ČR. Je to podle mne osobnost, která má předpoklady pro to, aby obstála ve výzvách, které budou před policii postaveny a už dnes jsou.

Je to mimo jiné posílení a specializace boje proti kyberzločinu, ale také posílení pozice samotné služby kriminální policie a vyšetřování, ať už se to týká hospodářské a majetkové trestné činnosti, tak vůbec systémových změn, které je potřeba udělat. Posílit ji personálně, finančně. Jsou to velké výzvy.

Hodnotím ji jako profesionální a korektní. Jsem ale dlouhodobým zastáncem, aby útvar byl menší, efektivněji zpracovával menší množství věcí a spíš se úzce specializoval na některé problematiky. Aby jednotlivá krajská ředitelství policie zpracovávala problematiky typově méně závažné trestné činnosti nebo ty, jež nepřesahují hranice jednotlivých krajů.

Jsem také pro to, aby se vyčlenil z NCOZ funkční menší útvar pro specializaci kyber a terorismu, protože to je problematika, která spolu úzce souvisí. Ne vždy to samozřejmě konvenuje i názoru představitelů NCOZ, ale ani sedm let fungování mě nepřesvědčilo o opaku.

Moje osobní představa je menší útvar co do počtu policistů, což musí být spojeno se změnou příslušnosti. S příslušností, která se váže na definici organizovaného zločinu, který se za posledních dvacet let zcela zásadně proměnil. Vedle takového útvaru by měly stát útvary ryze specializované, které by se zabývaly typově nejzávažnějšími činy, ať už se to týká právě kyberkriminality a terorismu, či daňové trestné činnosti spojené s legalizací výnosů z trestné činnosti.

Potřebujete IT specialisty, kteří by v kyberprostoru uměli vyhledávat a zajišťovat důkazy. To je úplně jiný styl využívání důkazních prostředků, než tomu bylo doposud. Potřebujete odbornou schopnost. Úzká spolupráce se zahraničními partnery, předávání elektronických informací. V případě terorismu rovněž spolupráce s tajnými službami.

Část trestního stíhání, které se dotýkalo ovlivňování fotbalových zápasů, se blíží ke konci. Policejní orgán provádí poslední vyšetřovací úkony, poté bude následovat seznámení obviněných se spisovým materiálem a předložení věci státnímu zástupci. Předpokládám, že v prvním čtvrtletí bude vyšetřování ukončeno a věc nám bude předložena k rozhodnutí.

To je trestní věc, která se dotýká zneužívání pravomocí úředních osob v souvislosti s nedovoleným předáváním informací z trestních kauz. Probíhá řízení před soudem, to znamená hlavní líčení. Soud vyslechl už téměř všechny svědky, provedl na návrh obžaloby listinné důkazy a bude pokračovat v dokazování.

Vliv jsem vždy vnímala jako možnost měnit věci. Spojení velké odpovědnosti a možnosti změny. Hodnocení se odvíjí od šíře všech pravomocí, které mám, ale samozřejmě také toho, jakými trestními věcmi se zabýváme, protože jejich řešení má společenský dopad. Pro mne jsou tyto žebříčky ohodnocením naší práce. Nejen mojí osobně, ale i mých kolegů.

Jsem v pozici vrchní státní zástupkyně v Praze. Této pozici se věnuji celou svou osobností, jak jen umím a mohu. Je to vlastně všechno, co k tomu mohu říci. Pokud by se v mém životě odehrála nějaká kariérní změna, tak by se to veřejnost dozvěděla už jenom tím, že bych v pozici vrchní státní zástupkyně nepůsobila.