Článek
„Rizikových“ kuřáků konopí je v Česku až 125 tisíc. Sedativa a hypnotika v zemi podle zprávy nadužívá zhruba 900 tisíc lidí. Jednotlivé skupiny se takřka nepřekrývají, v Česku má problém s drogami tedy kolem milionu lidí.
Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je odhadován v Praze (16 600), Ústeckém kraji (6700) a Moravskoslezském kraji (4100).
„Od r. 2012, kdy podíl uživatelů konopí v obecné populaci v riziku dosáhl 2,7 %, došlo k nárůstu o 1,7procentního bodu. Při přepočtu na dospělou populaci je možno odhadnout počet uživatelů konopí ve vysokém riziku vzniku problémů spojených s jejich užíváním na 125 tisíc osob,“ stojí ve zprávě.
Babiš: Je to priorita
Ze sedativ a hypnotik se v ČR nejvíce zneužívá alprazolam (např. Neurol) a zolpidem (např. Stilnox). První lék zneužívá asi 270 tisíc lidí a druhý 190 tisíc.
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky minulý týden schválila Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním na příštích osm let.
Dokument, který Právo získalo, klade za cíl posílit prevenci, vytvořit kvalitní síť adiktologických služeb. A také regulovat trh s drogami, zaměřit se na léčivé přípravky s obsahem psychoaktivních látek, konopí a kanabinoidy a na nadužívání internetu.
Boj proti drogám označil premiér Andrej Babiš (ANO) za prioritu. „Jako první premiér jsem navštívil Drop In na Václaváku, kde pomáhají závislým i jejich rodinám. Byl jsem i v centru pro matky, které se zbavují závislostí, a leží mi to na srdci. Jsou to častokrát fakt šílené životní příběhy. Garantoval jsem, že naše vláda bude investovat nejen do prevence, ale i mírnění následků užívání drog,“ napsal v neděli na Facebook.
Dodal, že ředitelka odboru protidrogové politiky na Úřadu vlády Jarmila Vedralová aktivně spolupracuje se šéfem protidrogové centrály Jakubem Frydrychem.
Akční plán protidrogové politiky posledních tří let se však podle zprávy, kterou Právo získalo, podařilo dodržet jen z 61 procent. Podle dokumentu se podařilo „snížit míru konzumace návykových látek mezi dětmi a mládeží“ a „snížit množství prekurzorů (chemická sloučenina) pro nelegální výrobu pervitinu a dalších látek“.
Pouze částečně se však podařilo „snížit míru a rizikovost užívání drog a soustředit pozornost na vysokou míru užívání konopí“, „zvýšit dostupnost adiktologické péče“ a „zlepšit reálnou koordinaci protidrogové politiky a koordinaci jejího financování“.
Nesplněný tak zůstává úkol „zaměřit se na vysokou míru problémového užívání pervitinu (metamfetaminu) a opiátů“ a „zavést nový systém hodnocení dostupnosti a podpory specializovaných adiktologických služeb“.
Vobořil: Od konopí se nepřechází jinam
Jindřich Vobořil, který byl národním protidrogovým koordinátorem od roku 2010 do července 2018, za zásadní úspěch v boji proti drogám pokládá pokles počtu uživatelů heroinu. „Z roku 2008 nebo 2009 na rok 2015 klesl zhruba z 12 tisíc na tři tisíce. Heroin je droga, která nese nejvyšší rizika. A to bylo díky tomu, že se na trh dostala substituční látka buprenorfin, po které lidi neumírají,“ řekl Právu.
Schválenou strategii Vobořil zkritizoval. „Udělali z toho nicneříkající dokument, který má spoustu základních informací, ale nemá odvahu se podívat na příštích deset let. Neřeší systémové financování. Třeba marihuana není něco, co vytěsníte ze života. Je potřeba udělat něco jiného, nějaký jiný typ regulace, než je klasická prohibice,“ řekl Právu.
Marihuana je totiž podle něj mezi drogami samostatná kapitola. „Studie napříč celým světem říkají, že lidé, kteří jsou pravidelnými kuřáky konopí, nepřecházejí na nic jiného a mají i menší incidenci problémového pití alkoholu,“ zdůraznil Vobořil.
„Pak je ale velká skupina pravidelných konzumentů alkoholu, 400 až 500 tisíc, a tam lze hovořit o rizikovém užívání. Asi 100 tisíc lidí jsou alkoholici,“ dodal.
Užívání konopí je už legální v řadě zahraničních zemí, např. v americkém Coloradu, Kalifornii, Washingtonu, v Kanadě či v Nizozemsku. Zákon, který by legalizoval užívání a pěstování konopí pro vlastní potřebu, prosazují v tuzemsku piráti.
Vobořil Právu řekl, že za růstem počtu drogově závislých stála v roce 2008 i hospodářská krize. „Drogy souvisejí také s nezaměstnaností. Ve chvíli, kdy se hospodářská situace zlepšila, tak to v roce 2017 a 2018 už začalo klesat,“ řekl Právu.