Blažek: Vztahy s Piráty jsou narovnané

Bez nějakých větších pocitů. Chápu kolegy, co jdou poprvé do vlády, že z toho mají nějaký větší zážitek. Pro mě je to normální pracovní den, jako bych šel kamkoli jinam.

Rozhodně mám větší znalost prostředí, pražského i republikového. A jsem jistě mnohem více pomlouván než před osmi lety. Znám také mnohem více lidí z justiční sféry než tehdy, protože jsem v mezidobí také pracoval ve Sněmovně jako předseda podvýboru pro justici.

Měl jsem tehdy dvě události, které v tomto provedení nezažil nikdo. První byla amnestie prezidenta Václava Klause a druhá byl zásah na Úřadu vlády v červnu 2013.

Myslím si, že tuto zkušenost nemá žádný ministr spravedlnosti za posledních třicet let, navíc v jednom roce.

Došlo už k pravomocnému rozhodnutí trestního soudu, což znamená, že tam byla podle soudu nějaká trestná činnost. Dodneška si ale myslím, a nejsem sám, že způsob provedení a mediální prezentace tehdejšími orgány činnými v trestním řízení byly chybné.

Pachuť bych neřekl. Je to jakási zkušenost a já doufám, že tu zkušenost mají i orgány činné v trestním řízení, aby příště tyto chyby neudělaly znovu. Nicméně uznávám, že je tam pravomocný trestný rozsudek čili tam nějaká trestná činnost byla. To nezpochybňuji.

Ale ta řeka je jiná, velmi se změnila. Změnilo se prostředí, média, změnila se společnost. Řekl bych, že k horšímu. Nenávist ve společnosti, kterou můžeme sledovat v diskusích na internetu a podobně, tehdy v takové míře nebývala.

ODS na politické scéně funguje více než třicet let. Když říkáte jména Stanjura, Blažek, Fiala, je rozhodující, že máme mandát od voličů. Kdyby lidé nechtěli volit Blažka, Fialu a Stanjuru, tak by ODS neměla výsledek, který měla. Bylo známo, že jsem jedním z kandidátů na ministra spravedlnosti, takže do funkce vstupuji s plným mandátem od voličů.

To záleží na těch pěti stranách. Máme volební systém, jaký máme, a ten vytváří koaliční vlády. Jestli tam jsou tři, anebo pět stran, není rozhodující. Jde o to, jací jsou předsedové těch stran a jak dokážou spolu komunikovat. Pokud se jim to podaří, vláda může klidně fungovat čtyři roky.

Jestli mám z něčeho obavy, tak je to příliš mnoho voleb u nás v ČR, což znamená, že se to zejména otřese kolem komunálních voleb příští rok, pak senátních voleb.

Ony jsou celou dobu konkurenty. Teď jde o to, jestli zvládnou společně fungovat ve vládě a konkurovat si v Praze, Brně, Ostravě v komunálních volbách. Pokud to nezvládnou, nebudou vládnout.

Velmi dobrý, protože tam vládne velmi dobrá, vstřícná atmosféra. A jsou tam chytří a zkušení lidé.

Když byla poslední koaliční vláda ODS, tak tam byla známa od začátku antipatie mezi dvěma předsedy, Petrem Nečasem z ODS a Miroslavem Kalouskem z TOP 09. To nedělalo dobrotu po celé fungování vlády, protože ta osobní animozita byla mnohaletá. Teď necítím vůbec žádnou animozitu mezi některými z předsedů.

Ona nikdy nejmenovala. My jsme si to potom vyříkali. Pravda je, že o mně byla spousta článků, ke kterým se musím postupně vyjadřovat. Moje mediální pověst nikdy nebyla dobrá, a jak se znám, nikdy nebude.

Ale to už napsal i Matěj Hollan (bývalý náměstek brněnského primátora za hnutí Žít Brno, pozn. red.), že to vymyslel on. Takto mi nikdo nikdy neříkal. Hollan dokonce napsal i článek, za který mu zpětně děkuji, kde vysvětlil, že tu přezdívku vymyslel. Protože je vymyšlená dobře, tak se přenesla i do Prahy. Je vtipná a pamatuje si ji každý. To se hnutí Žít Brno podařilo, to nezpochybňuji, ale nic s tím nenadělám.

Bavili jsme se a necítím, že by nebyly. Samozřejmě vždycky se z řad Pirátské strany budou ozývat různé hlasy nejenom proti mně. Stejně jako z ODS se budou ozývat různé hlasy, které nebudou souhlasit například s nějakým opatřením vlády. To je normální.

To je pravda. Znovu říkám: Když čtou to, co je o mně napsáno, tak se jim nemohu divit, že se jim nezdám. Ale musím upozornit, že všechno to jsou věci staré deset až dvacet let. Ono se to teď velmi těžko vysvětluje.

V minulosti jsem nevyvracel všechno, co se o mně psalo. Nechával jsem to být. Netušil jsem, že mediální svět funguje tak, že z nepravdy, která je na internetu, se stane pravda, pokud člověk hned nereaguje. Je to v zásadě moje chyba. Takže musím postupně některé věci vysvětlovat, nemám co tajit.

Přesně tak. Všechno je z Brna.

Všechno, čeho jsem se měl tzv. dopustit podle různých článků, se odehrálo v Brně, kde nepůsobím od roku 2012. Politická konkurence v boji o Brno říkala nějaké věci, které se dnes opisují v Praze. Ale všechno je staré devět a více let.

Chci zdůraznit, že za dobu mého ministrování a poslanectví tady, což je dnes už také devět let, žádný větší problém, skandál či korupce na ministerstvu, kde jsem byl rok, nic takového neexistuje. Proto říkám, že to je vše Brno. Vzpomínáte si vy na nějaký problém z mého pražského politického života? Podle mě si nevzpomenete.

Úplně celé to dělal Pražský hrad a tehdy to kontrasignoval předseda vlády (Petr Nečas). Už jsem se k tomu vyjadřoval několikrát, že žádné podklady z ministerstva spravedlnosti nebyly a nikdo z ministerstva to nezpracovával. Opravdu to dělal Pražský hrad a prezident měl na to právo. Udělal to podle svého tehdejšího přemýšlení.

Tvrdím, že ta amnestie byla mediálně popsána jako mnohem horší, než byla. Ono se prezidentům stává, že když jsou dlouho na Pražském hradě, že trošku nechápou atmosféru v podhradí. Myslím, že Václav Klaus předpokládal, že bude oceněn tím, že vlastně kritizuje jedním z článků své amnestie pomalost soudního řízení, ale dopadlo to přesně naopak. Nebyl pochválen, byl za to haněn.

Není tady náměstek pro ekonomiku. Domluvil jsem se se svou předchůdkyní (Marií Benešovou), že ho obsazovat nebude. Teď totiž musí proběhnout tzv. systemizace, což znamená, že vláda musí schválit, jaké posty a tabulková místa tady vlastně můžou být. Pak budou výběrová řízení.

Doufám, že nejpozději do konce ledna může být nějaké kompletní složení vedení ministerstva. V tuto chvíli, co doslova hoří, je otázka znalců, protože masově odmítají svou činnost v soudních řízeních vykonávat. Bavil jsem se se soudci, že celá řada řízení začíná stát, protože nemají znalce. Budu o tom dál mluvit se soudci i s komorou znalců, protože ten problém je veliký.

První věc jsou peníze. Nezbude než jednat i v rozpočtové situaci, v jaké jsme, s ministrem financí o penězích. Otázka je také změna zákona o znalcích. Nejen že mají malé odměny, ale ještě k tomu na ně stát navalil povinnosti, které dřív neměli.

Jim nestojí za to dál znaleckou činnost vykonávat. Není to tedy jen o penězích, ale o ubrání formálních povinností znalcům, které jsou v dnešní době přehnané. Je potřeba zmírnit požadavky státu na výkon této činnosti, protože to nic nepřineslo a mnoho to může odnést.

V rámci státního rozpočtu to zase není tak velká suma. Když máme hodně peněz na soudce a státní zástupce, tak bychom měli také mít peníze na znalce.

Od 1. ledna vstupuje v platnost zákon o soudech a soudcích, podle kterého se změnila pravidla, jak se stát soudcem. Signály jsou, že jak je to zákonem nastaveno, to nebude dokonce možná půl roku fungovat. Znamenalo by to, že bychom neměli kandidáty na nové soudce možná až rok.

Zákon měnit nebudu, nejde pořád měnit zákony. V dialogu se soudci musíme vymyslet prováděcí vyhlášku.

Budou se muset rozdělovat nějaké sekce. Byl bych rád, kdyby tady byl náměstek pro zahraniční vztahy, vztahy s Evropskou unií. A zdůrazňuji, že třeba s Polskem a Maďarskem, protože tam ta situace v oblasti justice je podle mě plná nedorozumění.

Pokud se to takto schválí, bylo by tady o náměstka víc. Kdysi dávno tu býval vždy náměstek pro zahraniční věci. Bude evropské předsednictví, takže někdo se tu tomu věnovat musí ve spolupráci s docentem Mikulášem Bekem (ministrem pro evropské záležitosti, pozn. red.). Na personálie se mě ptejte, teprve až mi vláda schválí systemizaci a pak se někdo přihlásí do výběrových řízení.

Politického Tomáše Podivínského (KDU-ČSL). Je to jediná změna, kterou jsem udělal. Byl bych rád, kdyby nový politický náměstek dočasně zastával funkci toho ekonomického, protože ho můžu vzít hned. To je důvod, proč jsem odvolal předchozího náměstka. Nebyl ekonom a já sem nutně potřebuji ekonoma, který se fakticky bude bavit o státním rozpočtu a ekonomice. Bavím se s kandidátem z ODS.

Ano, druhý politický náměstek bude na všech ministerstvech, pokud to vláda ve středu schválí. To by znamenalo, že jeden politický náměstek bude z té koalice, která má ministra, a druhý z té druhé koalice. O odborných ta dohoda neexistuje.

To je normální, ve všech státech je to normální. Jestli mě tu chce hlídat někdo z koalice PirSTAN, ať přijde a hlídá. Mně to nevadí.

V tuto chvíli jednám s paní, která tu byla kdysi. Tam jsou ale nějaké rodinné problémy, takže v zásadě, pokud jde o ředitele či ředitelku kabinetu, ještě hledám. Paní Kloudová splňuje veškerá kritéria, protože má zkušenosti s prací jak u premiéra, tak u dvou ministrů. Zkušenosti veliké. Určitě ji z toho nevyčleňuji. Ale říkám, zatím jednám s tou, která tu byla předtím.

Nemůžeme diskriminovat. Pokud vím, tak v ČSSD nikdy nebyla, pracovala pro ministry ze tří politických stran, takže není svázaná s žádnou stranou.

To záleží na systemizaci a na výběrovém řízení. Myslím, že dojde k nějakým úpravám. Může dojít k tomu, že po systemizaci všichni náměstci budou muset projít výběrovým řízením. Takový je služební zákon. A protože vláda vznikla před Vánoci a dá se to provést pouze do konce roku, tak se to dělá strašně kvapně, na osobní vztahy vůbec není v časové tísni prostor. Ale znám ho dlouho.

Spolupráce s Jeronýmem Tejcem je možná, proč by nebyla? Mimochodem on byl vysoko v ČSSD a na něj se mě negativně nikdo neptá. Měřme všem stejně. Každý má v zásadě právo být v politické straně, a pokud nebyl členem nějakých obskurních polofašistických či polokomunistických násilných stran, tak to nehraje roli.

V tomto resortu lze očekávat minimální personální změny. To říkám teď. Neříkám, že třeba v průběhu roku se s někým nepohodnu, ale teď není plán na velké personální změny.

Personálně můžu vyměnit se souhlasem vlády jedinou osobu, a to je nejvyšší státní zástupce. Žádné jiné persony nemůže ministr sám bez návrhu z té soustavy měnit.

Bavíme se pouze o nejvyšším státním zástupci, kterým je momentálně Igor Stříž, a já v plánu návrh na jeho odvolání nemám. Naopak bych byl rád, kdybychom spolupracovali na docela rychlém přijetí novely zákona o státním zastupitelství, a pak se bavme o personáliích.

To řekl tehdy v opozici, a jak už jsem říkal, je potřeba, aby s tím souhlasila celá vláda.

Vůbec. Nebyla ani vteřina se o tomhle bavit, protože vláda existuje tři dny. Už jsem zaznamenal v médiích otázku policejního prezidenta. Ale on odešel sám. Vláda bude rozhodovat, kdo bude nový policejní prezident, až někdy zadlouho. Určitě nebyla debata v koalici, kdo jím má být. Nebylo kdy.

Neplatí kdyby. Až ta situace nastane, je logická ta otázka: A kdo to bude dělat místo něj? Ono se hezky odvolává, ale musíte mít člověka, kterého ta soustava respektuje, musí mít nějakou zkušenost. Zatím jsem neslyšel jediné jméno, které by mi někdo řekl ze soustavy, kdyby tam nebyl Igor Stříž.

Moje představa je, že by to mělo být jako u soudů, to znamená, že od vrchních dolů sedm let. U nejvyššího státního zástupce sedm až deset let. To pro mě není nejvýznamnější. Jde o to, aby se na tomto dohodla celá Sněmovna, a není pro mě nepřekročitelná věc, jestli to bude sedm nebo deset.

Pokud jde o Bradáčovou a Ištvana, odvolat je mohu jen na návrh nejvyššího státního zástupce, a nevím o tom, že by se takový návrh chystal.

Vůbec nic, pokud já si vzpomínám. První vláda je vláda organizační, politické téma se tam neřešilo ani jedno, museli jsme ustavit spoustu orgánů a domluvit se na tom, jak ta vláda má fungovat.